22. 11. 1963: V texaském Dallasu byl zavražděn americký prezident John Fitzgerald Kennedy.    
Domů     Záhada Norské panny: Unesli ji Skotové?
Záhada Norské panny: Unesli ji Skotové?
24.3.2023
Plavba do Skotska

Skvostná lodice klouže po vlnách. Norská královská dcerka Markéta si jede pro skotskou korunu. Cestou ji postihne náhlá nevolnost. Do cíle nedorazí.

Měl to být příběh se šťastným koncem. Místo něj náhlá smrt mladičké Markéty (1283–1290), dcery norského krále Erika II. (1268–1299) a jeho ženy, původem skotské princezny, vyvolala ve Skotsku spory o nástupnictví.

K tomu přibyly i dohady, zda malá dědička skutečně při plavbě zahynula, nebo šlo jen o nějaký trik. Skotský trůn připadl děvčátku po tragické události…

Král si zlomil vaz

Štve koně bouřlivou nocí. Přece slíbil své nové ženě, že bude na její narozeniny doma. „Nevydávejte se na cestu na noc, a ještě v tak příšerném počasí,“ naléhá jeden z pánů, jenž doprovází skotského krále Alexandra III. (*1241).

Panovník, který jednal se svými rádci na edinburském hradě, však na rady nedbá. Vyráží jen v doprovodu dvou mužů za královnou na hrad Kinghorn na druhé straně zálivu Firth of Forth.

V bouři se jim však ztratí a najdou ho až druhý den nad ránem, 19. března 1286, se zlomeným vazem. Ztráta krále je o to fatálnější, že nemá nástupce, jeho děti zemřely. Naděje se vkládají do potomka, kterého právě čeká jeho choť Jolanda (1263–1330).

Dítě se však narodí mrtvé. V té chvíli se hlásí jménem své dcery Markéty o dědická práva na skotskou korunu norský král, zeť tragicky zesnulého Alexandra.

Skotové z toho nejsou nijak zvlášť nadšení, a tak Erik II. vypraví své vyslance k anglickému panovníkovi Edwardovi I. (1239–1307), aby jim domluvil.

Plavbu nepřežije

Okázale vyzdobená královská loď čeká v norském přístavu už od května. Teprve v září 1290 se na ni nalodí Markéta se svým doprovodem. Jednání mezi Anglií a Skotskem byla dlouhá a urputná. Otec dceru nedoprovází, jen norští páni.

„Není mi dobře,“ stěžuje si dívka po několika dnech plavby. Přičítají to mořské nemoci. Její stav se však zhoršuje, a tak nakonec přistávají na souostroví Orkneje. Tam v náručí biskupa Markéta koncem září umírá. Otrava jídlem? Zápal plic?

O tom panují jen dohady. Zatímco skotští páni čekají až do následujícího měsíce na příjezd své nové královny, loď se zesnulou se vrací do Norska, kde ji pochovají v Bergenu.

Ještě předtím nechá král Erik otevřít rakev, aby se přesvědčil, že jde skutečně o jeho dceru. Tím ale příběh dívky, zvané Norská panna, nekončí…

Vstala z mrtvých?

„Jsem princezna Markéta,“ tvrdí neznámá, která se v roce 1300 objevila v Bergenu. V té době je už král Erik mrtvý, na trůn nastoupil jeho mladší bratr Haakon (1270–1319).

Vyslechne si historku o tom, jak ji její průvodci na cestě do Skotska, podplacení odbojnými Skoty, prohlásili na Orknejích za mrtvou. Princezna pak byla v tajnosti dopravena do Německa, kde se posléze v Lübecku provdala.

Teď vznáší nárok na norský a skotský trůn. Haakon má podle práva na norském trůnu přednost, ale je příliš nespokojenců s jeho vládou a kdoví, jak by mohli této situace využít. Proto nechá ženu uvěznit, posléze upálit a jejího manžela setnout. Lid ji ale ještě po staletí opěvuje jako svatou mučednici Markétu.

Foto: meisterdrucke.es, wikipedia commons

Související články
reklama
Zajímavosti
Dobrovolnice na Baltu chladily pivo a čelily urážkám
Cvičení švédské domobrany v roce 1927 si vysloužilo pochvalu i v novinách. Lotty, jak se říkalo příslušnicím ženského dobrovolnického sboru, se ukázaly jako výtečné kuchařky. Zvláštní uznání získaly za to, jak dokážou chladit pivo. Nešlo o znuděné paničky, které si odskočily od rodinného krbu. Ve 20. letech vznikly v některý pobaltských zemích organizace ženské domobrany, které následně vydatně […]
premium
Provokovaly plné stadiony za protektorátu Němce?
„Gól,“ bouří fanoušci na tribuně na pražské Letné. Vlastenecká fotbalová srdce jásají. Právě se podařilo poslat branku do sítě nenáviděných okupantů. Kromě míče na jejich adresu občas letí vzduchem i peprná nadávka, buráky, nebo dokonce kámen… „Čechům, kteří ve sportu, jak známo hrají velkou úlohu, bude i nadále ponechána volnost, aby si pořádali svoje zemské […]
premium
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku.  Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz […]
5 leteckých útěků z totality: K úspěchu dopomohly i prášky na spaní
Mezi mraky probíhá letecký souboj. Po zuby ozbrojená stíhačka MiG ale nalézá překvapivě rovnocenného soupeře v nenápadném letadélku Zlín. V jeho kokpitu totiž projektilům z palubního kanonu brilantně uhýbá mistr světa v letecké akrobacii. Tisíce lidí touží uprchnout z totalitního režimu, ale ne všichni mají k dispozici potřebné možnosti a podmínky k úspěšnému překonání pečlivě střežených hranic. Pro piloty jsou hranice prostupnější […]
premium
Věda a vynálezy
Citroën si vychovával zákazníky už od kolébky
Sází na originální reklamu a za propagaci svých aut utrácí milionové částky. Rád riskuje a snaží se vyrábět levné a přitom kvalitní vozy, o nichž bude s obdivem mluvit „celý svět“. Francouzský průmyslník a vizionář André Citroën si prostě plní svoje sny a během života vybuduje základy respektované automobilové značky, která letos slaví 100. narozeniny!   […]
Penicilin: Fleming vydělal na své zapomnětlivosti
Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí.   1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis. Hrůzy […]
Slavnostní otevření Panamského průplavu: Američané museli nejdřív porazit moskyty
Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných. Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.   Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od […]
Sigmund Freud: Ve středověku by ho upálili?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz