Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata.

Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští záplava drahokamů…

Je nejslavnější a zároveň nejposvátnější stavbou své země. Stúpa Šweitigoum, známější jako Zlatá pagoda, se nachází na okraji Rangúnu, největšího města Myanmaru (dříve Barmy).

„Podle legendy se s jejím budováním začalo již v roce 585 před naším letopočtem,“ upozorňuje současný britský historik architektury Jonathan Glancey.

Vystavět ji měl král Okkalapa, který do ní ukryl osm Buddhových vlasů, jež mu přinesli kupci Taputha a Bhallika. Pokud by tomu tak skutečně bylo, šlo by o nejstarší stúpu (buddhistický relikviář) na světě.

Její stavba ale podle všeho odstartovala až o 1000 let později. Původně se navíc jednalo o malou a nepříliš významnou svatyni.

Skládá se celá říše

Stovky dělníků rozšiřují základy Šweitigoumské pagody. Ta se totiž tyčí „jen“ do výšky 18 metrů, což královně Shin Sawbu nepřijde dostatečné. Právě za její vlády v letech 1454–1471 dozná stúpa nejvýraznějších změn.

Stavba, mající cihlový základ, je rozšířena a její vrcholek se nově klene až ve výšce 40 metrů. Její povrch je nadto potažen pláty zlata.

„Prý na ně přispívalo obyvatelstvo celého Myanmaru a královna dokonce dala množství zlata, které odpovídalo její váze,“ píše publicistka Lucie Šterbová. Po královnině smrti se součástí stavby stane i Dhammazedi, největší zvon světa.

294 tun vážící kolos však roku 1608 ukradnou Portugalci a zvon při jejich plavbě po řece Bago skončí kdesi na dně, kde leží dodnes.

Znovu povyroste

Vše se silně otřásá a lidé se s křikem dávají na úprk. V roce 1768 zasáhne Rangún a okolí nebývale silné zemětřesení. Vážně poškodí také Zlatou pagodu, jejíž vrchol se s lomozem zřítí k zemi. Už o sedm let později se ale stavba dočká rekonstrukce.

Král Hsinbyushin (1736–1776) ji při té příležitosti nechá opět o něco „poporůst“. Od té doby ční do výšky 99 metrů. Na jejím vrcholu je navíc 14 metrů velká koruna, ozdobená neuvěřitelným množstvím diamantů a drahokamů.

Také okolí stúpy bere dech. Postupně je zde vybudováno 64 menších pagod, rovněž pokrytých zlatem.

1) Poklady v poupěti

Na vrcholu stúpy se blyští zlatá koruna s takzvaným diamantovým poupětem. Najít je v něm možné 5448 těchto drahých kamenů. Navíc poupě krášlí dalších 2317 rubínů.

Aby toho nebylo málo, úplně na špici pagody září největší ze šwetigoumských diamantů, mající 76 karátů.

2) Cennosti přibývají

Budova se skládá z několika částí. Pod korunou je banánové poupě a lotosový květ. Následuje tzv. zvon a terasy. Vše se přitom třpytí zlatem. Stavba je pokrytá celkem 8868 plátky tohoto drahého kovu. Množství zlata na pagodě navíc stále roste. Jako dar ho sem přinášejí poutníci.

3) Tajemný vnitřek

Pagoda Šweitigoum je postavená z cihel a nemá žádný vnitřek. Podle legendy to ovšem není pravda. „Kdesi uvnitř jsou prý čtyři dveře a labyrint záhadných chodeb,“ poznamenává Glancey.

Tunely mají být plné pastí v podobě smrtících mečů, stínajících hlavy nezvaných návštěvníků. Vedou prý k Buddhovým vlasům.

Foto: wikipedia.org, Diamond bud of Shwedagon