Dostane ocenění Cvok roku. Všechno dělá srdcem a naplno. Horolezec Gustav Ginzel se v lednu 1968 pouští mezi zasněžené kopce Jizerských hor. Musí připravit trať pro závodníky…

V osadě Jizerka v Jizerských horách obývá roubenku, kterou nelichotivě nazve „Hnojový dům“. V době, kdy stavení koupil, se totiž užívalo jako stáj pro dobytek a hnůj tu sahal málem ke stropu.

S čištěním chalupy si ale dobrodruh Gustav Ginzel (1932‒2008) ví rady. Jednoduše do ní svede vodu z horských potůčků.

Spor na začátek

Nadšený cestovatel nachází v Hnojovém domě v Jizerských horách útočiště, stane se zdejší svéráznou postavou a stojí u počátků slavné Jizerské padesátky. Závod v běhu na lyžích má být jednou z forem přípravy horolezců na jejich sezónu.

Potřebují si ověřit, že jsou tvrdí chlapi a zvládnou i náročné podmínky. Přípravu akce přitom odstartuje spor o zařazení družstev na jiný závod, a to Krkonošskou sedmdesátku (běhá se od roku 1955).

První ročník Jizerské padesátky proto vzniká jako nominační závod s názvem 50 km Jizerskými horami.

Přátelství především

20. ledna 1968 stojí na startu v Bedřichově 52 lyžařů, každý z nich zaplatí za účast poplatek 5,- Kčs. Zásluhu na tom, že mohou vyjet na trať má Ginzel, který prošlapává stopu. Navzdory zimě vládne na startu přátelsky teplé ovzduší.

Ladislav Míka, účastník všech závodů, v roce 2014 vzpomíná na premiérovou akci: „Úplně první byl takový kamarádský závod, většina z nás se osobně znala.“ Má pravdu.

K zakladatelům závodu patří horolezci, kteří vědí, že se na sebe mohou spolehnout. Premiérová lyžařská akce sklidí zasloužený úspěch. Druhý ročník v roce 1969 už přinese pevný termín konání.

Během dalších 20 let (do roku 1989) je Jizerské padesátce vyhrazena vždy poslední lednová neděle. Třetí ročník už se jede s logem. Říká se do třetice všeho dobrého. Čtvrtý ročník ale bohužel proběhne ve stínu tragédie…

Vzhůru do Peru

Patnáctka horolezců, z nichž někteří patří k zakladatelům Jizerské padesátky, se v roce 1970 chystá na expedici do Peru. Nevyberou si zrovna snadný cíl.

Pod vedením zkušeného Ivana Bortela (1943‒1970) chtějí dosáhnout na 6360 metrů vysoký vrcholek peruánské hory Huandoy. Není sice tak vysoká jako populárnější Huascarán, ale jde o horolezecky obtížnější, a proto i cennější metu.

Jenže všechno se hatí už krátce po příjezdu do Jižní Ameriky. Vedoucímu expedice Bortelovi 18. května 1970 uklouzne noha na mokrém kameni, zřítí se z 30metrového srázu a umírá. Skupina upravuje plán. Raději volí výstup na jednodušší Huascarán…

Památka na tragédii

31. května 1970 v 15 hodin a 24 minut místního času horolezce v jejich táboře zastihne silné zemětřesení. Zasype je lavina sněhu a kamení. Všichni jsou na místě mrtví. „Již se neproběhnou po krásných Jizerkách.

Nebudou se kochat pohledem z Královky a supět při stoupání pod Jizerou, kličkovat v bažinách, ulehčeně oddychovat za sedlem Holubníku.

Nebudou se zamýšlet, co bylo dobré, co špatné a co uděláme příště,“ stojí v pozvánce na 4. ročník Jizerské padesátky, který se koná 31. ledna 1971. Na památku horolezců závod až do dnešních dnů nese podtitul Memoriál Expedice Peru 1970.

*** Lámou se rekordy ***

* Jako magnet závod během dalších let přitahuje i zahraniční účastníky. V roce 1972 se jeho vítězem stává německý olympionik Günter Beutel.

* Rekord v počtu účastníků Jizerská padesátka dosahuje v roce 1977, kdy na trať vyjede 6974 závodníků.

* Toto číslo překoná až 53. ročník v roce 2020. Toho roku na startu stálo 8141 účastníků, mezi nimiž nechyběl ani dvojnásobný olympijský vítěz v běhu na lyžích Nor Petter Northug (*1986).