21. 11. 1344: Jan Lucemburský položil základní kámen ke gotické novostavbě katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.    
Domů     Zlynčoval geniální vědkyni rozvášněný dav?
Zlynčoval geniální vědkyni rozvášněný dav?
3.1.2024
Hypatia z Alexandrie

Nejváženější vědkyni egyptské Alexandrie náhle přehrazuje cestu rozvášněný dav. Za okamžik bude zmučené tělo obdivované filozofky pohozeno za městem na místě, určeném pro nejnebezpečnější zločince.

Matematik, astronom, poslední vedoucí alexandrijské knihovny. Tím vším je řecký učenec Theon z Alexandrie (asi 335–405 n. l.). Je ale také otcem dcery Hypatie (asi 355–415), ženy učené stejně jako on sám. Odmalička ji na vědeckou kariéru připravoval.

Matematika, astronomie a filozofie jsou součástí jejího života už v době, kdy její vrstevnice tráví čas hrou. Sotva Hypatia doroste do dospělosti, začíná si zakládat na samostatnosti a rovnoprávnosti.

Sama řídí svůj vůz a ženské šaty s oblibou nahrazuje rouchem typickým pro učence, tedy muže. Nikdy se také neprovdá a nápadníky od sebe spíše odhání. Je nezávislá a hrdá, což jednou vyústí v její krutou smrt…

Ve městě vedla školu pro mladíky z vlivných rodin.
Ve městě vedla školu pro mladíky z vlivných rodin.

Krása vědění

I když ji otec vede k matematice a astronomii, ona sama objevuje filozofii. „Je nástupkyní Platona a daleko překonala všechny filozofy své doby,“ hodnotí ji například její současník, kronikář Sokrates Scholastikos (asi 380–440).

Hypatia proniká do tajů novoplatonské filozofie, která nepovažuje Boha za stvořitele světa. „Jsi samou krásou vědění, neposkvrněnou hvězdou moudré nauky,“ oslavuje ji antický básník Palladas na přelomu 4. a 5. století.

Hypatia ale má jeden velký problém – Alexandrie se v její době stává centrem nastupujícího křesťanství, do jehož učení její novoplatonismus vůbec nezapadá. Zvláště alexandrijský patriarcha Cyril (asi 376–444) je s její popularitou nespokojen.

Připadá mu, že své studenty odvádí od pravé víry. Hypatiinými žáky jsou přitom mladí muži z předních rodin ve městě včetně prefekta Orestese, jedné z nejvýznamnějších postav celé Alexandrie.

Připravená pomluva

Orestes už je Cyrilovi dlouho trnem v oku. Patriarcha svého konkurenta nařkne z pohanské modloslužby a prefekt si na poslední chvíli zachrání život útěkem před zfanatizovaným davem. Křesťanský hněv se sveze i na Hypatii.

Městem se rozšíří pečlivě připravená pomluva o jejím čarodějnictví. Vědkyně nijak netouží zapojovat se do náboženských sporů, ale je příliš nápadnou osobností.

Když v březnu 415 projíždí městem, přepadne ji horda několika set křesťanů, vedená předčítačem Petrem, blízkým spolupracovníkem samotného Cyrila.

Dav odvlekl vědkyni do křesťanského kostela.
Dav odvlekl vědkyni do křesťanského kostela.

Klamala kouzly?

Hypatia je stržena ze svého vozu, svlečena a odtažena do křesťanského kostela. Zde ji dav usmrtí zvláště brutálním způsobem – její tělo je rozdrásáno ostrými hranami rozbitých střešních tašek.

Mrtvé tělo s vyříznutýma očima pak lidé vynesou za město a spálí na hranici, určené pro nejhorší zločince. I v antických dobách funguje propaganda, a tak se o Hypatii od této chvíle začíná mluvit jako o nebezpečné osobě.

„Polapila svou satanskou úskočností mnoho lidí, oklamala obyvatele i prefekta svými kouzly,“ píše například jeden křesťanský biskup ještě o dvě století později. Cyril se po Hypatiině smrti stává neomezeným vládcem Alexandrie.

Potrvá ještě celé desetiletí, než je konečně církevním koncilem sesazen, a dokonce uvězněn.

Foto: Wikimedia.org, Meisterdrucke.com

Související články
reklama
Zajímavosti
Provokovaly plné stadiony za protektorátu Němce?
„Gól,“ bouří fanoušci na tribuně na pražské Letné. Vlastenecká fotbalová srdce jásají. Právě se podařilo poslat branku do sítě nenáviděných okupantů. Kromě míče na jejich adresu občas letí vzduchem i peprná nadávka, buráky, nebo dokonce kámen… „Čechům, kteří ve sportu, jak známo hrají velkou úlohu, bude i nadále ponechána volnost, aby si pořádali svoje zemské […]
premium
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku.  Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz […]
5 leteckých útěků z totality: K úspěchu dopomohly i prášky na spaní
Mezi mraky probíhá letecký souboj. Po zuby ozbrojená stíhačka MiG ale nalézá překvapivě rovnocenného soupeře v nenápadném letadélku Zlín. V jeho kokpitu totiž projektilům z palubního kanonu brilantně uhýbá mistr světa v letecké akrobacii. Tisíce lidí touží uprchnout z totalitního režimu, ale ne všichni mají k dispozici potřebné možnosti a podmínky k úspěšnému překonání pečlivě střežených hranic. Pro piloty jsou hranice prostupnější […]
premium
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme, […]
Věda a vynálezy
Měla první řiditelná vzducholoď problémy s větrem?
I když fouká slabý větřík, Giffard se nedokáže se svou vzducholodí otočit a letět nazpět. Je zklamaný, nicméně radost mu udělá alespoň to, že s ní může zatáčet. Je to pro něj důkaz, že plně řiditelná vzducholoď není hloupým výmyslem. Chce to jen víc času a peněz, aby ji byl schopen sestrojit…   Síla páry ho […]
Zachránil lékař bez diplomu tisíce dětí?
Od roku 1903 hostí newyorský Coney Island lunapark, který však spíš než klasický zábavní park připomíná přehlídku zázraků. K vidění je tu celá řada kuriozit – obřím modelem Vernovy ponorky počínaje a vesničkou plnou „pravých“ živoucích trpaslíků konče. Dokonce jsou tu i první inkubátory. I s předčasně narozenými dětmi!  Novorozenci, umístění ve zdejším zařízení, jsou […]
Dobyl slovenský rodák svět svými tužkami?
Ve vzduchu poletují klobouky. „Penkala to dokáže!“ ozve se z rozjásaného davu, když se letoun slavného vynálezce odlepí od země. S vlastním strojem, dlouhým skoro 11 metrů, vzlétne jen o pár let později než bratři Wrightové. Ti jsou také jeho největším vzorem.  Když Eduard Penkala (1871–1922), rodák z Liptovského Mikuláše, v pouhých 50 letech umírá na zápal […]
Prskavkami Jakub I. oslavil svoje přežití
Pokouší se zkrotit oheň. Kallinikos z Heliopole pracuje na strašlivé zbrani, která má ničit nepřátelské lodě, a to i pod vodou! Jenže jeho experimenty se trochu zvrtnou. Místo speciální tekuté „bomby“ řecký architekt vynalezne prskající směs, ze které dnes mají radost děti i jejich rodiče.   S „výbušnou hlínou“ – směsí síry, ledku a dřevěného […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz