Nejváženější vědkyni egyptské Alexandrie náhle přehrazuje cestu rozvášněný dav. Za okamžik bude zmučené tělo obdivované filozofky pohozeno za městem na místě, určeném pro nejnebezpečnější zločince.

Matematik, astronom, poslední vedoucí alexandrijské knihovny. Tím vším je řecký učenec Theon z Alexandrie (asi 335–405 n. l.). Je ale také otcem dcery Hypatie (asi 355–415), ženy učené stejně jako on sám. Odmalička ji na vědeckou kariéru připravoval.

Matematika, astronomie a filozofie jsou součástí jejího života už v době, kdy její vrstevnice tráví čas hrou. Sotva Hypatia doroste do dospělosti, začíná si zakládat na samostatnosti a rovnoprávnosti.

Sama řídí svůj vůz a ženské šaty s oblibou nahrazuje rouchem typickým pro učence, tedy muže. Nikdy se také neprovdá a nápadníky od sebe spíše odhání. Je nezávislá a hrdá, což jednou vyústí v její krutou smrt…

Krása vědění

I když ji otec vede k matematice a astronomii, ona sama objevuje filozofii. „Je nástupkyní Platona a daleko překonala všechny filozofy své doby,“ hodnotí ji například její současník, kronikář Sokrates Scholastikos (asi 380–440).

Hypatia proniká do tajů novoplatonské filozofie, která nepovažuje Boha za stvořitele světa. „Jsi samou krásou vědění, neposkvrněnou hvězdou moudré nauky,“ oslavuje ji antický básník Palladas na přelomu 4. a 5. století.

Hypatia ale má jeden velký problém – Alexandrie se v její době stává centrem nastupujícího křesťanství, do jehož učení její novoplatonismus vůbec nezapadá. Zvláště alexandrijský patriarcha Cyril (asi 376–444) je s její popularitou nespokojen.

Připadá mu, že své studenty odvádí od pravé víry. Hypatiinými žáky jsou přitom mladí muži z předních rodin ve městě včetně prefekta Orestese, jedné z nejvýznamnějších postav celé Alexandrie.

Připravená pomluva

Orestes už je Cyrilovi dlouho trnem v oku. Patriarcha svého konkurenta nařkne z pohanské modloslužby a prefekt si na poslední chvíli zachrání život útěkem před zfanatizovaným davem. Křesťanský hněv se sveze i na Hypatii.

Městem se rozšíří pečlivě připravená pomluva o jejím čarodějnictví. Vědkyně nijak netouží zapojovat se do náboženských sporů, ale je příliš nápadnou osobností.

Když v březnu 415 projíždí městem, přepadne ji horda několika set křesťanů, vedená předčítačem Petrem, blízkým spolupracovníkem samotného Cyrila.

Klamala kouzly?

Hypatia je stržena ze svého vozu, svlečena a odtažena do křesťanského kostela. Zde ji dav usmrtí zvláště brutálním způsobem – její tělo je rozdrásáno ostrými hranami rozbitých střešních tašek.

Mrtvé tělo s vyříznutýma očima pak lidé vynesou za město a spálí na hranici, určené pro nejhorší zločince. I v antických dobách funguje propaganda, a tak se o Hypatii od této chvíle začíná mluvit jako o nebezpečné osobě.

„Polapila svou satanskou úskočností mnoho lidí, oklamala obyvatele i prefekta svými kouzly,“ píše například jeden křesťanský biskup ještě o dvě století později. Cyril se po Hypatiině smrti stává neomezeným vládcem Alexandrie.

Potrvá ještě celé desetiletí, než je konečně církevním koncilem sesazen, a dokonce uvězněn.

Foto: Wikimedia.org, Meisterdrucke.com