Před jednou z prosklených vitrín Egyptského muzea v Káhiře stojí hlouček lidí. Září v ní zlatá pohřební maska. Neznalý člověk by si mohl myslet, že patří Tutanchamonovi. Je jí totiž velmi podobná.

Ve skutečnosti však byla součástí pohřební výbavy panovníka známého jako stříbrný faraon.

Mírně se mu třesou ruce a tají dech. Francouzský archeolog Pierre Montet (1885–1966) právě učinil svůj největší objev. 15. února 1940 vstupuje v egyptském Džanetu do nedávno nalezené hrobky faraona Pasbachaenniuta I. (vláda asi 1047–998 př. n. l.).

„Montet spatřil to, co žádný egyptolog před ním; první zcela neporušenou královskou hrobku,“ vysvětluje britský profesor Roger Forshaw. Místnosti jsou plné pokladů. Ten největší z nich skrývá samotný sarkofág, v němž leží faraonova mumie.

Uložena je ve stříbrné rakvi, podle níž se začne panovníkovi přezdívat. Tvář mrtvého vladaře navíc překrývá zlatá maska…

Dlouhá vláda

Říše na Nilu má nové hlavní město. Děje se tak z rozhodnutí „stříbrného faraona“ Pasbachaenniuta I. „Šlo o nejznámějšího panovníka 21. dynastie,“ upozorňuje egyptoložka Milada Vilímková (1921–1991).

Země je tehdy de facto rozdělená na dva samostatné státy. Moc stříbrného faraona se tak reálně omezuje na Dolní Egypt. Na trůnu se ovšem udrží mimořádně dlouho. Podle různých zdrojů vládne úctyhodných 41–49 let a země za jeho panování vzkvétá.

Pasbachaenniut také mění hlavní město. Místo výstavného Piramesse se jím stává Džanet v deltě Nilu. Jako stavební materiál přitom poslouží kamenné bloky z někdejší metropole. Úspěšný vladař si v Džanetu samozřejmě postaví také svou hrobku.

323 artefaktů

„Jedna z nejkrásnějších sbírek, které nám starověk odkázal,“ rozplývá se Montet, který od roku 1929 pátral v Džanetu po královské nekropoli. Úspěch slaví po dlouhých deseti letech.

Když do Pasbachaenniutovy hrobky vstupuje, je mu ihned jasné, že nález je naprosto unikátní. Hrobka je totiž neporušená a Montet v ní objevuje celkem 323 artefaktů, včetně zlatých šperků, pohárů a váz.

Ukryt je v ní také faraonův sarkofág s nádherně zdobenou stříbrnou rakví. Zřejmě největším skvostem je zlatá pohřební maska, jež je skoro stejně tak krásná jako ta známější faraona Tutanchamona (vláda asi 1333–1323 př. n. l.).

Špatné načasování

Vstup do hrobky s označením NRT III., v níž leží mumie stříbrného faraona, je zapečetěn a stojí před ním hlídači. Montetův objev je sice naprosto mimořádný, přichází ovšem ve zcela nevhodný čas.

Dochází k němu během druhé světové války, kdy se o něm veřejnost prakticky nedozví. Montetův úspěch tak zůstane navždy ve stínu Howarda Cartera (1874–1939), jenž objevil Tutanchamona.

„Kvůli pokračujícím bojům byl vstup do podzemí uzavřen,“ přibližuje Forshaw. Po zbytek války se tak francouzský archeolog do hrobky nedostane. Vniknou do ní ale zloději, kteří ovšem odejdou s prázdnou.

Všechny cennosti jsou už tehdy uložené v Egyptském muzeu v Káhiře, kde je lidé mohou obdivovat dodnes.