22. 11. 1963: V texaském Dallasu byl zavražděn americký prezident John Fitzgerald Kennedy.    
Domů     Bell vyvíjel telefon s uchem mrtvoly
Bell vyvíjel telefon s uchem mrtvoly
21.3.2026
Bell vyvíjel telefon s uchem mrtvoly

„Pane Watsone, přijďte sem, prosím,“ telefonuje šéf svému asistentovi do vedlejší místnosti. Na první pohled na tomto hovoru není nic výjimečného. Až na to, že je to úplně první telefonní hovor historie.

Rodák ze skotského Edinburghu Alexander Graham Bell (1847–1922) má mnoho zájmů. Hraje na klavír, studuje jazyky, ale především ho fascinuje věda. Okouzlí ho akustika, působí jako učitel sluchově postižených, se zaujetím studuje anatomii.

Když se rodina na počátku 70. let 19. století stěhuje za oceán, i tam Bell zpočátku učí neslyšící děti. Na svou milovanou vědu ale nezapomíná.

Stává se profesorem na bostonské univerzitě, v dobách rozvoje telegrafu experimentuje se záznamem zvuku a sní o přesunu zvukových vln pomocí elektřiny. V roce 1874 připravuje neobvyklý experiment, nazvaný ušní fonoautograf.

Získá ucho z mrtvoly spolu s fragmentem lebky a připojí ho ke stéblu sena, které zvukové vlny přenáší. Vibrace stébla se pak projevují v podobě narušení vrstvičky dřevěného uhlí na sklíčku.

V tu chvíli v Bellovi vzklíčí myšlenka, která se jednou promění v telefon. „Když tak malá membrána dokáže pohybovat kostmi tak masivními ve srovnání s ní, proč by větší membrána nemohla pohybovat kouskem železa?“ přemýšlí.

Poslíčci postačí?

Bellovi je teprve devětadvacet, když 14. února 1876 podává patent na vynález telefonu. O tři týdny později patent č. 174 465 obdrží a už 10. března 1876 se zapíše do dějin, když uskuteční první telefonní hovor lidských dějin.

„Pane Watsone, přijďte sem, potřebuji vás,“ promluví do přístroje a jeho asistent, elektrikářský všeuměl a Bellův pozdější partner ve firmě Bell Telephone Company Thomas A. Watson (1854–1934), přispěchá z vedlejší místnosti v podkrovní laboratoři na adrese Exeter Place 5 v Bostonu.

Bell se raduje, ale ještě netuší, jak těžké bude prosadit nový vynález do praxe. Telefon se pokouší nabídnout například Britské poště.

„Američané snad takovou věc potřebují, ale Angličané si tradičně předávají zprávy pomocí poslíčků,“ zní odmítavá odpověď. „Utrpení, které musí vynálezce sklízet, neunese žádný tvor z masa a kostí,“ přizná Bell později.

Volá meziměsto

Další Bellovy experimenty onen první slavný telefonát jen rozvinou. Už v říjnu 1876 si Bell s Watsonem zavolají poprvé meziměstsky mezi Bostonem a čtyři kilometry vzdáleným Cambridge. V lednu 1915 pak přichází další přelomový okamžik.

„Včera odpoledne 25. ledna 1915 si oba muži telefonovali přes 3400 mil dlouhý drát mezi New Yorkem a San Franciscem,“ píše list New York Times. Prvního transatlantického hovoru se Alexander Graham Bell již ale nedožije.

Spojení mezi Londýnem a New Yorkem je možné až 7. ledna 1927, téměř pět let po Bellově smrti.

Zdroje informací a fotografie
Související články
reklama
Zajímavosti
Dobrovolnice na Baltu chladily pivo a čelily urážkám
Cvičení švédské domobrany v roce 1927 si vysloužilo pochvalu i v novinách. Lotty, jak se říkalo příslušnicím ženského dobrovolnického sboru, se ukázaly jako výtečné kuchařky. Zvláštní uznání získaly za to, jak dokážou chladit pivo. Nešlo o znuděné paničky, které si odskočily od rodinného krbu. Ve 20. letech vznikly v některý pobaltských zemích organizace ženské domobrany, které následně vydatně […]
premium
Provokovaly plné stadiony za protektorátu Němce?
„Gól,“ bouří fanoušci na tribuně na pražské Letné. Vlastenecká fotbalová srdce jásají. Právě se podařilo poslat branku do sítě nenáviděných okupantů. Kromě míče na jejich adresu občas letí vzduchem i peprná nadávka, buráky, nebo dokonce kámen… „Čechům, kteří ve sportu, jak známo hrají velkou úlohu, bude i nadále ponechána volnost, aby si pořádali svoje zemské […]
premium
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku.  Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz […]
5 leteckých útěků z totality: K úspěchu dopomohly i prášky na spaní
Mezi mraky probíhá letecký souboj. Po zuby ozbrojená stíhačka MiG ale nalézá překvapivě rovnocenného soupeře v nenápadném letadélku Zlín. V jeho kokpitu totiž projektilům z palubního kanonu brilantně uhýbá mistr světa v letecké akrobacii. Tisíce lidí touží uprchnout z totalitního režimu, ale ne všichni mají k dispozici potřebné možnosti a podmínky k úspěšnému překonání pečlivě střežených hranic. Pro piloty jsou hranice prostupnější […]
premium
Věda a vynálezy
Měla první řiditelná vzducholoď problémy s větrem?
I když fouká slabý větřík, Giffard se nedokáže se svou vzducholodí otočit a letět nazpět. Je zklamaný, nicméně radost mu udělá alespoň to, že s ní může zatáčet. Je to pro něj důkaz, že plně řiditelná vzducholoď není hloupým výmyslem. Chce to jen víc času a peněz, aby ji byl schopen sestrojit…   Síla páry ho […]
Zachránil lékař bez diplomu tisíce dětí?
Od roku 1903 hostí newyorský Coney Island lunapark, který však spíš než klasický zábavní park připomíná přehlídku zázraků. K vidění je tu celá řada kuriozit – obřím modelem Vernovy ponorky počínaje a vesničkou plnou „pravých“ živoucích trpaslíků konče. Dokonce jsou tu i první inkubátory. I s předčasně narozenými dětmi!  Novorozenci, umístění ve zdejším zařízení, jsou […]
Dobyl slovenský rodák svět svými tužkami?
Ve vzduchu poletují klobouky. „Penkala to dokáže!“ ozve se z rozjásaného davu, když se letoun slavného vynálezce odlepí od země. S vlastním strojem, dlouhým skoro 11 metrů, vzlétne jen o pár let později než bratři Wrightové. Ti jsou také jeho největším vzorem.  Když Eduard Penkala (1871–1922), rodák z Liptovského Mikuláše, v pouhých 50 letech umírá na zápal […]
Prskavkami Jakub I. oslavil svoje přežití
Pokouší se zkrotit oheň. Kallinikos z Heliopole pracuje na strašlivé zbrani, která má ničit nepřátelské lodě, a to i pod vodou! Jenže jeho experimenty se trochu zvrtnou. Místo speciální tekuté „bomby“ řecký architekt vynalezne prskající směs, ze které dnes mají radost děti i jejich rodiče.   S „výbušnou hlínou“ – směsí síry, ledku a dřevěného […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz