Zámek v Děčíně jim patřil přes 300 let. Thun-Hohensteinové původem z jižního Tyrolska mu vtiskli současnou podobu, a to dvěma zásadními přestavbami.

Při té první k zámeckému areálu vybudovali novou přístupovou cestu, která je zcela ojedinělou barokní stavbou svého druhu v Čechách.

Na dvoře císaře Leopolda I. (1640–1705) si v průběhu let vydobyl pevné postavení. Hrabě Maxmilián Thun-Hohenstein (1638–1701) patří do okruhu blízkých rádců habsburského panovníka a plní pro něj různé diplomatické úkoly.

Jeho mocenský vzestup má demonstrovat i honosné reprezentační sídlo. Maxmilián ho získá díky rozsáhlé úpravě zámku v severočeském Děčíně, který Thun-Hohensteinové vlastní od roku 1628. Jde o barokní přestavbu.

Hlavní kompoziční osu schváleného projektu tvoří nová přístupová cesta, spojující zámecký areál s městem.

Horníci se nadřeli

Dnes je tato příkrá komunikace známá jako Dlouhá jízda. Končí u brány zámk u a hrabě ji nechal vybudovat v poslední třetině 17. století. Je dlouhá téměř 300 metrů a na šířku měří 10 metrů.

Po obou stranách ji lemují místy až 7,5 metru vysoké zdi, členěné arkádami.

Podle současné publicistky Renáty Filipi „její stavbě předcházely rozsáhlé lamačské a kamenické práce, tedy hlavně zarovnávání skalního podloží a rozšiřování prostoru starého předhradí“. Úpravu terénu dostali na starost horníci z nedaleké Krupky.

Vylamování a tesaní zámecké skály jim údajně zabralo zhruba 15 let, budování Dlouhé jízdy pak trvalo 6 let.

Zámku vládly armády

Za její severní zdí se dnes kromě Růžové zahrady nachází kostel Povýšení sv. Kříže.

A jak dodává současná publicistka Stanislava Brádlová, svažitý terén za jižní zdí Dlouhé jízdy potřeboval náročné úpravy, díky „čemuž vznikly mimořádně půvabné terasovité zahrady s jezírkem, čajovým pavilonem a také s 18 vytápěnými skleníky pro kamélie, orchideje a další exotické rostliny.

Právě tady roku 1852 poprvé v Rakousku-Uhersku vykvetla Viktorie královská (největší leknín světa – pozn. red.)“. Během 20. století se v děčínském zámku vystřídaly armády několika států.

Po roce 1989 začal být zchátralý objekt postupně obnovován a zásadní rekonstrukcí nedávno prošla i unikátní Dlouhá jízda.