Obyvatelé Savigny jsou v šoku. S tak odporným zločinem se ještě nesetkali. V poli kousek za vsí našli ohlodané tělíčko pětiletého chlapce. Pachatelé se potloukali kolem, jako by se nic nestalo! Lidé volají po jejich přísném potrestání. Před soudem za tuto strašlivou vraždu skončí prasnice a šest malých selátek!

Nejen lidé, ale i zvířata, která spáchala nějaký zločin, bývala v minulosti popohnána před církevní či světský soud. Co přesně k tomu naše předky vedlo, historikové s jistotou nevědí, nicméně i k těmto zvířecím procesům se přistupovalo se vší vážností.

„Probíhaly podle úplně stejných regulí jako s lidmi. Byly stejně finančně náročné, uzavřené písemnými rozsudky a zvířata měla vždy svého obhájce,“ dodává současná publicistka Adriana Krobová.

Kvíkání je souhlas

Jako jeden z nejčastějších „zvířecích vrahů“ je v historických pramenech zmiňováno prase. Údajně první zaznamenaný proces s „pašíkem“, který zabil malé děvčátko, se odehrává v roce 1266 na předměstí Paříže.

Zvíře je odsouzeno k smrti veřejným upálením, přičemž ho popraví profesionální kat. K další brutální vraždě člověka dojde ve Francii v roce 1379.

Na šibenici tehdy skončí skupina vepřů, jež jistého Perrinota Mueta přímo napadla, i jejich „spolupachatelé“, kteří tomuto zločinu přihlíželi a hlasitým kvíkáním, jak uvedli svědci, jej schvalovali!

Na druhou stranu se občas stává, že soudy některým viníkům vyměří mírnější trest nebo je rovnou osvobodí…

Milost pro selátka

Ve vesničce Savigny na východě Francie to v roce 1457 vře. Lidé jsou šokováni vraždou malého chlapce Jeana Martina, které se dopustila prasnice a šest jejích selat. Kdyby místní obyvatelé nezasáhli, nejspíš by ho „ožrali“ na kost.

Bohužel život tomu „drobečkovi“ už nikdo nevrátí… Celá prasečí rodinka skončí na lavici obžalovaných. Procesu se účastní i dva žalobci, obhájce a osm svědků.

„Byla přistižena téměř při činu, a o její vině tudíž není pochyb!“ rozhodne soud hned při prvním líčení o trestu pro prasnici – bude oběšena! Zato selata se o pár týdnů později dočkají „milosti“.

Soud je osvobodí kvůli jejich nízkému věku i proto, že „byla vystavena špatnému morálnímu příkladu své matky a nelze jednoznačně prokázat jejich spoluvinu“. K sedlákovi, který je špatně hlídal, se však už nevrátí. Úřady je svěří do péče místní vrchnosti.

Souložil i s krůtou

Kromě prasat jsou v průběhu staletí souzeni psi, krávy, koně i další zvířata. Velké pozdvižení v roce 1750 vyvolává ve Francii případ, kdy jistý Jacques Ferron souložil s oslicí.

Zatímco onen chlípník je oběšen, jeho „partnerka“ vyvázne bez trestu, protože byla k sodomii donucena násilím. Klisna, kráva, dvě kozy, čtyři ovce, dvě telata a krůta z amerického Plymouthu (ve státě Massachusetts) však takové štěstí nemají.

V roce 1642 jsou zvířata mučena a popravena i s nezletilým zvrhlíkem Thomasem Grangerem. Jejich těla jsou následně spálena na hranici a popel pohřben v masovém hrobě.