Po vytvoření národního parku Great Smoky Mountains ve Spojených státech jsou stovky místních rodin požádány, aby se odstěhovaly ze svých horských domovů. Sestry Walkerovy však zůstávají navzdory úřadům a žijí v souladu s přírodou do konce svých dnů.
John Walker (1841–1921) se vrací domů z bojů za Unii v americké občanské válce, když poznává krásnou Margaret Jane Kingovou (1846–1909). Už v roce 1866 si ji bere za ženu.
O šest let později se stěhují do domu v Little Greenbrier Cove v odlehlé divočině státu Tennessee. Společný život jim přináší 11 dětí, z toho sedm dívek a čtyři chlapce. Po smrti rodičů však zůstává domov bez jediného muže.
Synové se odstěhují a horskou chatu zdědí sedm svobodných dcer – Margaret, Polly, Martha, Nancy, Louisa, Sarah Caroline a Hettie. Sarah Caroline se zanedlouho jako jediná vdá a farmu opouští. Nancy umírá o deset let později.
Zbývajících pět sester zůstává v horách a dům po rodičích udržuje dalších více než 40 let.
Na vlastní pěst
Sestry si sami pěstují jídlo a vyrábějí vlastní oblečení – bez pomoci traktorů, šicích strojů nebo ledniček. „Naše země produkuje vše, co potřebujeme, kromě cukru, sody, kávy a soli,“ říkávají spokojeně ženy.
Postupem času se dívky naučí obejít se zcela bez pomoci okolního světa. Chovají krávy, ovce, slepice a prasata a pěstují kukuřici, pšenici, fazole, brambory nebo další zeleninu. Udržují sad s více než 100 jabloněmi a dalšími ovocnými stromy.
Své zdravotní problémy řeší pomocí bylinné léčby, kterou se naučili od své matky. Vyrábějí si boty, tkaničky do nich z veverčích kůží, vlněné oděvy, ponožky či přikrývky.
Nechtěný zájem
Situace se změní ve chvíli, kdy americký Kongres v roce 1926 povolí, aby se Great Smoky Mountains staly národním parkem. Všechny zdejší rodiny jsou kvůli tomu nuceny opustit své domovy.
Jediné sestry Walkerovy odmítnou a postaví se proti Správě národních parků. Jejich životy se rázem stávají terčem aktivity politiků. V roce 1939 zástupce washingtonské kanceláře cestuje do jejich srubu, aby se pokusil vyjednat rozumný obchod.
Na konci roku 1940 sestry tedy přijmou nabídku 4750 dolarů (dnes by částka odpovídala zhruba 100 000 dolarů) s tím, že v místě smějí dožít. Následně přichází další zásah v podobě článku v The Saturday Evening Post.
Časopis v dubnu 1946 zveřejňuje o sestrách poutavý příběh, a tím přivolá vlnu zvědavých návštěvníků, kteří je chtějí poznat osobně. Sestry se snaží bránit tím, že před pozemek umístí nápis „Zákaz vstupu“, aby návštěvníky odradily.
Později ale nápis nahradí cedulí „Návštěvníci vítáni“, jelikož si uvědomí, že turisté jsou štědrým příjmem do jejich pokladnice. Poslední ze sester, Louisa, umírá v roce 1964. Správa parku poté přebírá srub i zbytek farmy.
Životy sester Walkerových je však velkou připomínkou tvrdé práce a vynalézavosti. Ženy, které žily samy v přírodě bez pomoci okolního světa, zůstávají v srdci každého návštěvníka, jenž do parku zavítá.
Foto: smokymountainnews.com, pinterest.com
