Svět zasáhla hospodářská krize. Centrální banky v řadě zemí devalvují domácí měnu. Guvernér Pospíšil, jakožto zastánce silné čs. koruny, s takovým krokem nesouhlasí. Jenže tentokrát prohraje a ve funkci ho vystřídá jeho velký rival…
Po maturitě na gymnáziu v Pelhřimově pokračuje ve studiích na právnické fakultě v Praze. Jeho rodiče moc peněz nemají, a tak si musí Vilém Pospíšil (1873–1942) přivydělávat jako novinář.
Nakonec je za to rád, protože si rozšíří obzory a získá spoustu známých, kteří se mu budou později hodit. Schopnému mladíkovi všichni prorokují skvělou budoucnost a on jejich očekávání naplní.
Od roku 1902 pracuje v Městské spořitelně pražské a v průběhu 15 let se vypracuje až na post jejího vrchního ředitele! Za první světové války spolupracuje s odbojovou organizací Maffie, která má lví podíl na vzniku Československa.

Prosadí se
O finanční odborníky je v mladé republice nouze, a tak Pospíšil začne spolupracovat s čs. vládou. Už dlouho se přátelí s Aloisem Rašínem (1867–1923), prvním čs. ministrem financí, a v roce 1919 mu pomáhá s měnovou reformou, při níž vzniká čs. koruna.
Záhy se stává prvním předsedou Svazu československých spořitelen (kontrolní a organizační ústředí všech spořitelen v zemi) a stát zastupuje ve finanční komisi Společnosti národů.
Ani tam není Pospíšil jen do počtu a mimo jiné prosadí jednotný postup členských zemí při potírání penězokazectví. Ta největší pocta na uznávaného finančníka však teprve čeká!
Ostrý protest
„Odevzdávám do vašich rukou nejcennější klenot národní, naši korunu československou, klenot, který není ze zlata ani ze stříbra, nýbrž z práce,“ zazní v projevu ministra financí Karla Engliše (1880–1961) na slavnostním zasedání v pražském Obecním domě.
1. dubna 1926 je Pospíšil jmenován prvním guvernérem Národní banky Československé (NBČ). V nové funkci vyznává opatrnou úvěrovou politiku a prosazuje spojení koruny se zlatem (tzv. zlatý standard), což se mu i přes Englišův nesouhlas v roce 1929 podaří.
Jenže svět záhy postihne hospodářská krize a vláda uvažuje o devalvaci – znehodnocení – naší měny. Pospíšil se tomuto zuby nehty brání, nabízí jiná, prý efektivnější řešení, ovšem nakonec je poražen.
V únoru 1934 kabinet vůbec poprvé devalvuje čs. korunu a guvernér NBČ s celou bankovní radou na protest rezignují. Pospíšila ve funkci nahradí Engliš, který vládou schválenou strategii podporoval…

Doma je doma
Nezahořkne, zůstane ve státních službách. Vláda jmenuje Pospíšila „zmocněným ministrem pro mezinárodní finanční jednání. Vedl například jednání o britské půjčce po mnichovské dohodě v roce 1938“, líčí současný publicista František Jirků.
I když bývalý guvernér NBČ tráví spoustu času ve světě, nezapomíná ani na rodný Nový Rychnov na Pelhřimovsku. Rád se tam vrací a obec finančně podporuje. Přispěje například na vybudování vodovodu, školy či pomníku padlých.
Po vzniku protektorátu v březnu 1939 se Pospíšil zapojí do odboje, což se mu stane osudným. V listopadu je zatčen a gestapáci ho při výslechu umlátí k smrti.
*** Popraví šéfa letců ***
* Z Československých státních aerolinií (ČSA) vybuduje přední evropskou leteckou společnost…František Stočes (1895–1942) začne státnímu podniku šéfovat na počátku 30. let minulého století a některá z jeho převratných opatření se používají dodnes.
* Za protektorátu se snaží co nejvíc oddálit likvidaci aerolinek a finančně podporuje rodiny letců, kteří odešli bojovat za hranice…V létě 1942 mu Němci všechny jeho „zločiny“ spočítají – Gestapo ho krutě mučí a 23. června je v pořadí druhý ředitel ČSA popraven v Praze-Kobylisích.