Chrabrý, Křivoústý, Stydlivý… Spolu s Měšky a Kazimíry je Boleslav jedním z nejčastěji se vyskytujících jmen u polských vládců. Jeho význam je překvapivě shodný se jménem Václav, rozšířeným zase v českých zemích. Znamená „více slávy“.

Po tři staletí ve středověku ho nosili panovníci z dynastie Piastovců. Jací muži si jméno předávali a jak získali své neotřelé přídomky?

1. První král

Kdo: Boleslav I. Chrabrý

Doba vlády: 992–1025

Titul: kníže, později král

POVAHA – Ctižádostivý a nelítostný. I taková přízviska by seděla na polského vládce Boleslava I. Chrabrého (967–1025).

Ačkoliv otec mínil zemi rozdělit mezi jeho a několik nevlastních bratrů, Boleslav ostatní po jeho smrti vyhnal a zmocnil se celého polského území. Podobně bezskrupulózně si počíná i v osobním životě.

Svoji první ženu si vezme za účelem upevnění vztahů se Saskem a zapudí ji ihned, jakmile zemře jeho tchán, míšeňský markrabě. Podobně se zachová i ke druhé manželce, a to přesto, že mu dala následníka trůnu Bezpryma (kolem r. 986–1032). Také jeho později vyšachuje z následnictví.

V ROLI PANOVNÍKA – Boleslav nejenom že sjednotí polské knížectví, ale troufne si i na výboje za hranice.

Na západě si na římskoněmeckém císaři vymůže Lužici a na východě si podrobí Kyjevskou Rus, přičemž podle legendy o Zlatou bránu hlavního města rozbije svůj meč.

Kromě toho zasáhne do bratrovražedných sporů o český knížecí stolec a chvíli si nároku i titul českého panovníka.