Slunce se pomalu sklání k obzoru. Minutu před čtvrtou odpolední pak definitivně zapadne.

„Už jsem viděl mnohé prohrané bitvy, ale o takové porážce jsem neměl ani zdání,“ poznamená zdrceně generálporučík v ruských službách Alexandre de Langéron (1763–1831) po bitvě u jihomoravského Slavkova.

Počet mrtvých, raněných a zajatců dosahuje na rusko-rakouské straně více než 25 000, zatímco u Francouzů jen něco málo přes 8000. O několik dní později je pak císař František (1768–1835) přinucen uzavřít s Napoleonem Bonapartem (1769–1821) mír.

Ten Rakousko připraví o 63 000 kilometrů čtverečních území a bezmála 3 000 000 obyvatel. „Srolujme mapu Evropy.

Nebudeme ji v příštích letech potřebovat,“ vystihne význam události trefnou glosou tehdejší britský premiér William Pitt mladší (1759–1806).