Vedro je k nevydržení. Léto na římské ulice udeřilo plnou silou. Boháči berou nohy na ramena a opouštějí metropoli. V její blízkosti i na vzdálenějším venkově na ně čekají jejich chladivé letní vily, přetékající luxusem. Kdo nějakou nemá, jako by nebyl.

Skvělý řečník Cicero se může pochlubit sedmi vilami, spisovatel Plinius mladší třemi nebo čtyřmi.

Ani císaři nezůstávají pozadu…„Má dušičko, toulavá a něžná, hoste a průvodce těla, odejdeš teď na místa bledá, strnulá a pustá, a už si více nebudeš dovádět, jak bylo tvým zvykem,“ veršuje poeta na císařském trůnu Hadrián (76–138) ve stínu stromů, rostoucích na pozemcích kolem jeho vily v Tivoli nedaleko Říma.

Není jen básník, vojevůdce a vladař, ale také schopný stavitel. Své ambice architekta uplatňuje právě zde, ve své vile. Říká se, že každá z jejích částí odráží nějaký zážitek, zkušenost ze života císaře, který procestoval celý tehdy známý svět.

Velké uměle vytvořené jezero na pozemcích vily například nese jméno Kanopos podle stejnojmenného ramene Nilu a skutečně napodobuje i jeho tvar. Hadrián si tento egyptský tok pamatuje velmi dobře.

V jeho vodách se utopil jeden z jeho oblíbenců Antinoos (110–130). Právě na řadu jeho soch archeologové v blízkosti umělého jezera v Hadriánově vile také narazili…

Soukromí střežené vodou

V lecčems se císař na svých cestách také inspiroval. Experimentuje se zakřivenými stěnami nebo kupolemi či polokupolemi. Na ně lze ve vile narazit na každém kroku.

Zdobily střechy Malého i Velkého lázeňského domu, budovu Serapeia, které mělo připomínat staroegyptský Serapidův chrám. Dřevěnou kupoli měl také miniaturní dům na ostrově uprostřed kruhové stavby, známé dnes jako Mořské divadlo.

Archeologové se domnívají, že právě zde Hadrián nacházel naprosté soukromí, pokud po něm zatoužil. Objevují se však i hlasy, že si zde zřídil planetárium, v němž se věnoval astronomii a meteorologii. Císař byl zkrátka všeuměl.

1. Podzemí patří služebníkům

Hadriánova vila na ploše 120 hektarů vyrůstá primárně v letech 118–128, ale stavební práce zcela neutichají ani později. Císař zde najde vše, co potřebuje. Kromě velkého trůnního sálu pro vyřizování státnických věcí je tu kupa míst k pořádání hostin.

Nechybějí ubytovací prostory pro pretoriány, střežící Hadriánovu bezpečnost, knihovna nebo stadion. Pod celou lokalitou se navíc nacházel systém podzemních chodeb určený služebníkům, tak aby nepůsobili rušivě při zajišťování chodu vily.

2. Nedobytná pevnost

Se senátem vede neustálé boje, příbuzní by ho nejraději připravili o moc a věřit nemůže ani nejbližším přátelům. Císař Tiberius (42 př. n. l.–37 n. l.) neprchá z Říma před vedrem, ale před povinnostmi a ve strachu o život.

Útočiště nachází na ostrově Capri, kde si na vysokém skalním ostrohu nechává v roce 27 n. l. vybudovat jen těžko přístupnou Jupiterovu vilu. Vynalézavost zdejších architektů je vskutku nevídaná.

Kvůli lokalitě se museli vypořádat s výškovým rozdílem až 40 metrů mezi jednotlivými částmi stavby.

3. Mysteriózní fresky

Římané si ve svých vilách potrpí na luxus. K tomu patří i bohatě zdobené podlahy nebo stěny s malbami či mozaikou. Světovým unikátem v tomto směru je Vila mystérií, nacházející se v bezprostřední blízkosti Pompejí. I ji v roce 79 n. l.

při erupci Vesuvu zasypala vrstva popela. Díky tomu ale její stěny září barvami dodnes. Nejzajímavější je místnost, která v minulosti sloužila patrně k podávání večeří, tzv. triclinium.

Nádherné fresky na jejích zdech znázorňují snad zasvěcení žen kultu boha Dionýsa.

4. Kolekce papyrů

Největší kolekce řeckých a římských soch, která kdy byla nalezena. Nebo knihovna s 1800 papyrovými svitky. Tím vším se může pochlubit Vila papyrů, nacházející se ve starověkém Herculaneu, které podobně jako Pompeje zničila mohutná erupce Vesuvu.

Historikové se dodnes přou, kdo si zdejšího pohodlí dosyta užíval…Nejvážnějšími kandidáty na majitele vily jsou Lucius Calpurnius Piso Caesonius (asi 100–43 př.n.l.), tchán Julia Caesara (100–44 př.n.l.), nebo filozof a básník Philodemus (asi 110–40/35 př.n.l.).

5. Všude samé mozaiky

Podobně jako popel v Pompejích či Herculaneu pomohly uchovat sesuvy půdy jedinečnou římskou vilu na Sicílii v blízkosti města Piazza Armerina. Na 3500 metrů čtverečních se v ní skrývá největší soubor římských mozaik na světě.

Zachycují nejčastěji lovecké nebo sportovní výjevy. O tom, komu sídlo z počátku 4. století n. l. patřilo, se dodnes vedou spory.

Jedním z pravděpodobných majitelů je císař Maximianus (asi 250–310), který proslul jako skvělý válečník i věrný druh svého spoluvládce Diokleciána (asi 244–312/316).