Ostré sekyry, meče a kopí, ale i jemné šperky a honosně vyšívané drahé oblečení. Obávaní severští Vikingové nejsou jen drsní bojovníci, ale také umělci, zlatníci a mistři krejčovského řemesla.

Skandinávští mořeplavci, obývající území dnešního Švédska, Norska a Dánska, od 8. století podnikají nájezdy do Evropy. Pronikají až do Středomoří a dávno před Kolumbem navštíví Severní Ameriku.

Před archeology ale vyvstává podoba národa, který si stejně jako na válečnictví zakládá na vzhledu. „Drancovali a plenili, ale část tohoto bohatství je zachována ve špercích.

A podnikali daleké obchodní cesty, odkud přiváželi zboží zejména z islámského světa,“ vysvětluje k Vikingům současná britská archeoložka Jane Kershawová.

Bohatství z dovozu

O oblékání Vikingů máme dnes představu především díky vyobrazením na dobových tapisériích nebo na soškách. Stejně jako v současnosti bylo tehdy ošacení obrazem bohatství svého majitele.

Jak vikinské mužské tuniky a kalhoty, tak dámské šaty byly běžně vyráběny z materiálů dostupných v jejich domovině.

Nálezy z hrobů zámožných osob ale svědčí o tom, že kdo si to mohl dovolit, dával své postavení najevo využíváním dováženého zboží, především hedvábí nebo byzantských zlatých vyšívacích nití.

Obzvláště oblíbené byly mezi Seveřany drahé látky červené a jasně modré barvy. Převážně lněné ošacení běžných Vikingů bylo pak nejčastěji žluté, červené a fialové. Barvy se získávaly vařením látek spolu s různými bylinami.

Modrá byla obzvláště vzácná, získávala se z dováženého indiga nebo z rostliny borytu barvířského (Isatis tinctoria), u Vikingů zvaného woad.

Náramky vděčnosti

Nejčastějším šperkem mezi Vikingy, nehledě na pohlaví i společenské postavení, jsou prsteny, náramky a náhrdelníky, hojné jsou i brože, které mají také praktickou funkci, protože spínají oblečení. Nejčastější jsou brože ve tvaru kosočtverce či trojlístku.

Kruhové brože nosí výhradně muži, zpravidla na pravém rameni. Naopak náušnice bychom u Vikingů hledali marně. Šperky se vyrábějí především ze dřeva, jantaru a bronzu.

Stříbrné náramky patří mezi nejžádanější předměty a bohatí páni je často věnují svým válečníkům za věrné služby. „Čím více pak Viking nosí náramků, tím vyšší je jeho společenské postavení,“ vysvětlují historikové.

Na každý prst

Zlato bývá vyhrazeno pro jemně vypracované prsteny. Jejich kruh je často přerušen, aby je bylo možné snadněji přizpůsobit každému prstu. Oblíbenou vikinskou technikou je granulace, při níž drobné zlaté kuličky vytvářejí složité tvary.

Vedle geometrických vzorů jsou v oblibě především zvířecí motivy. Vikingové jsou silně ovlivněni mytologií, a tak řadu jejich přívěsků zdobí tradiční strom života, symbolizující propojení všech věcí ve vesmíru.

Některé šperky zobrazují lidi ve zvířecích maskách. „Zdá se, že se šperky používaly i k rituálním účelům,“ domnívá se současný dánský archeolog Ole Thirup Kastholm.

Dochované vikinské šperky pocházejí nejčastěji z období mezi 3.–7. stoletím, později už pod vlivem sílící moci církve krášlení ustupuje do pozadí.