V centru Říma na dohled od Kolosea se tyčí podivuhodná stavba. Jde o Trajánovu tržnici, jež je součástí stejnojmenného fóra. Dlouho se mělo za to, že šlo o první obchodní centrum na světě. Nedávné nálezy ovšem archeology značně znejistěly.

Měla snad budova jiný účel? A postavil ji vůbec císař Traján? 

Mezi římskými vrcholky Kvirinálem a Kapitolem panuje čilý ruch. Skupiny dělníků zde postupně odstraňují velké množství zeminy.

Píše se rok 107, když na místě vzniká „poslední a nejnádhernější ze všech císařských fór“, jak píše německá kunsthistorička Brigitte Hintzen-Bohlenová.

Postavit ho nechává císař Traján (53–117), který jeho budování financuje z úspěšného tažení do Dácie (na území dnešního Rumunska). Komplex navrhne jeho dvorní architekt Apollodoros z Damašku (asi 65–130).

Dokončen je roku 113 a kromě řady monumentálních, ale obvyklých staveb je v něm možné narazit na jeden unikát. Do dějin se zapíše jako Trajánova tržnice…

Z cihel a betonu

V půlkruhové budově z červených cihel to bzučí jako v úlu. Trajánova tržnice je plná lidí. Apollodoros z Damašku při její stavbě vsází na několik římských inovací.

Nejenže umně využije oblouků a kleneb, aby do ní vpustil co nejvíce světla, kromě cihel si za stavební materiál vybere beton. Díky tomu, že do něj přidává sopečný popel, je materiál mimořádně pevný a odolný. Celkem se v budově nachází 150 místností.

Podle Hintzen-Bohlenové a mnohých dalších šlo o obchody. „Obchodovalo se zde s veškerým možným zbožím – od zeleniny přes ovoce, obilí, koření, ryby až po olej a víno,“ uvádí.

Nečekaná razítka

Ve tvářích archeologů je patrné překvapení. Při jednom z průzkumů tržnice narazí na cihly opatřené razítky, používanými za císaře Domitiana (51–96). Ten byl ovšem Trajánovým předchůdcem.

V díle římského historika Aurelia Victora (asi 320–390) je navíc zmínka, která spojuje vznik stavby právě s Domitianem. Fórum včetně tržnice přesto s největší pravděpodobností nechal vybudovat až Traján.

Domitianus totiž zemřel předčasně a zanechal po sobě množství stavebního materiálu, který Apollodoros jednoduše využil. Že tomu tak bylo, dokládají jak záznamy renomovaných římských historiků, tak další použité cihly. Na většině z nich, včetně těch v základech, jsou už Trajánova razítka.

Více účelů

Na konci strmého schodiště se otevírá obří hala. Právě ta byla svého času centrem Trajánovy tržnice. K obchodu se ale moc nehodila. Jak odborníci nedávno zjistili, platí to i pro řadu místností ve vyšších patrech, kterých měla budova celkem šest.

Nesloužil tedy komplex jinému účelu? Podle archeologů nikoli, jen měl výrazně širší využití, než se dosud myslelo. „Bylo to více než jen nákupní centrum,“ upozorňuje publicistka Zoe Simsová.

Nešlo jen o první obchodní centrum na světě, ale i administrativní objekt, kde měli kanceláře císařští úředníci a sídlil zde soud společně s archivem.