Na 800 ruin větších či menších, především náboženských staveb svědčí o tom, že se na území současné indické vesnice Hampi muselo v dávné minulosti nacházet velkolepé město. Skutečně.
Leželo zde centrum Vidžajanagarské říše, které na vrcholu svého rozkvětu hostilo dvojnásobek obyvatel než ve stejné době středověká Paříž.
Říše, jejíž vládci se hlásili k hinduismu, na jihu Indie vzkvétala mezi 11.–17. stoletím, než ji dobyli muslimové. V její metropoli Vidžajanagaru, Vítězném městě, kolem roku 1500 žilo půl milionu lidí a rozlohou mohla být o něco málo větší než současná Praha.
Kromě paláců a opevnění tu pro věřící vyrůstaly chrámy jako houby po dešti. Virupákša, zasvěcený bohu Šivovi, zde na rozdíl od většiny ostatních zůstal dodnes.
Vzhledem k tomu, že menší svatyně byla v jeho místě doložena už v 7. století a některé nápisy na něm prokazatelně pocházejí z 9.–11. století, ho lze považovat za jeden z nejstarších stále fungujících chrámů v Indii.
Věž vypráví příběhy
Z nenápadné svatyně vyrostla velkolepá stavba právě v éře vládců Vidžajanagarské říše. Neunikla pozornosti ani italského obchodníka a cestovatele Niccola de Contiho (asi 1395–1469), který v té době zavítal do Indie.
Nejspíš oněměl úžasem, když do chrámového komplexu vcházel stupňovitou východní branou. Marně se snad snažil rozluštit mytické příběhy, kterými byla vyzdobena. V každém z devíti pater cihlové věže, dosahující celkové výšky přes 50 metrů, je znázorněn jiný.
Za monumentální branou, tzv. gópuramem, se nacházejí rozlehlá nádvoří obehnaná sloupovím, vnitřní sloupové síně nebo bezpočet svatyní. Ta hlavní má trojúhelníkový tvar a je s ohledem na rozlehlost celého komplexu v podstatě malá.
Návštěvníka však ohromí zdobnost každičkého prostoru, založená na fraktálech, postupných a stále se opakujících zmenšeninách konkrétního geometrického obrazce.
I díky své honosnosti se chrám Virupákša, k němuž dodnes proudí davy poutníků, společně s dalšími pozůstatky staveb v Hampi dostal roku 1986 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Foto: wikipedia.org
