Džedhor od balzamovače převezme mumii psa. Jeho milovaná choť zemřela a on se synem odnese mrtvolu zvířete, zabalenou v pruhu látky vonící po pryskyřici, do Anupových katakomb.
Věří, že tím poskytne své ženě toho nejlepšího přímluvce při její pouti podsvětní říší.
„Proč musel ten pes zemřít? A co se s ním děje po smrti?“ ptá se zvídavý chlapec svého otce Džedhora. „Přimluví se u boha Anupa za tvoji matku,“ vysvětluje muž. „Kdo je bůh Anup? A za co se u něj pes musí přimlouvat?“ pokračuje dítě.
„Anup provází zemřelé. Vede je k vládci mrtvých, bohu Usirovi. Ten váží jejich srdce a pozná, zda duše zemřelého byla dobrá, či zlá. Pes vypoví, že duše tvojí matky byla plná lásky,“ trpělivě pokračuje otec.
Syn se teď už s vysvětlením spokojí. Džedhor pevně doufá, že díky psí oběti se Anup o jeho mrtvou manželku dobře postará.
Na správné cestě
Anup, podle egyptské mytologie syn slunečního boha Re, bývá zobrazován se psí nebo také šakalí hlavou.
„Je spojen právě se psy, protože oni procházejí pouští, neztrácejí v ní cestu a najdete je kolem hřbitovů,“ vysvětluje důvod pákistánská archeoložka Salima Ikramová, která působí jako profesorka na Americké univerzitě v egyptské Káhiře.
Ve své božské funkci má Anup na starosti ochranu mrtvých, pohřebišť, dále mumifikaci a je patronem zručných egyptských balzamovačů…Když v horkém létě roku 2015 zkoumají archeologové Anupovy katakomby v egyptské Sakkáře (30 kilometrů jižně od Káhiry), čeká je velké překvapení.
Narazí zde na obrovské pohřebiště psích mumií (poprvé bylo objeveno již v 19. století, ale nikdo neprovedl řádný průzkum). Na ploše asi 173 x 140 metrů se jich tu nachází snad 8 000 000.
Stáří katakomb vědci určují do let 750–30 př. n. l., a tak není divu, že stav mnoha zvířecích mumií není nejlepší. Spíše naopak…
Místo svíčky
Enormní množství nalezených mumií každopádně vypovídá o tom, že Egypťané psy intenzivně chovali, snad i s jasným záměrem. Mezi pohřbenými se nacházejí nejenom dospělí jedinci, ale také štěňata stará třeba jen několik hodin. K čemu mumie sloužily?
„Každá zvířecí mumie byla symbolem něčeho, co poutník dal darem bohu. Dnes lidé chodí do kostela a zapalují svíčky… Egypťané místo svíčky věnovali mumii.
To znamená, že byli silně věřící a žádali Anupa o přímluvu a o pomoc v různých věcech,“ vysvětluje Ikramová, proč ke zrodu tak rozsáhlého a nezvyklého starověkého pohřebiště vlastně došlo.
Bezcitné? Naopak!
Podle Ikramové někteří psi v katakombách zemřeli pravděpodobně přirozenou smrtí, jiní byli zabiti záměrně. „Nám se to může zdát skutečně bezcitné, ale oni odcházeli za lepším,“ dodává k dávným představám Egypťanů.
Mumifikace pak zajišťovala hladký přechod k posmrtnému životu nejen v případě zemřelých lidí, ale i zvířat. Psi jako oběti bohu byli náležitě uctíváni a na svou pouť podsvětím také oni někdy dostávali dary, například v podobě jídla.
*** Kvůli kočce bez obočí ***
* S hlavou kočky (původně lvice) je ve starém Egyptě zobrazována laskavá bohyně Bastet…Také kočky se proto v říši na Nilu těšily výsostnému postavení a to nejen proto, že v sýpkách chytaly myši, a chránily tak úrodu obilí.
* Pokud ve staroegyptské rodině zemřela kočka, všichni její členové si na znamení smutku oholili obočí, zvíře následně mumifikovali a nechali obřadně pohřbít. Právo zabít kočku měl pouze kněz. Pokud to udělal někdo jiný, hrozil mu trest smrti.