Střední Evropu v roce 1241 zle poplení Mongolové. Některé regiony se kvůli jejich drancování zcela vylidní. Později obávaní kočovníci sice odtáhnou, všichni ale počítají s jejich návratem. Václav I. proto začne jednat. Na další případné řádění barbarů z východu se chce pečlivě připravit!

Český král Václav I. (1205–1253) přijme opatření, která mají posílit obranu jeho království. Zajistit hodlá především severní hranici. Na česko-lužickém pomezí přikáže vybudovat síť pevností.

Jedna z nich vyrůstá kolem poloviny 13. století na vyvýšeném ostrohu nad řekou Kwisou (na jihozápadě dnešního Polska). Po roce 1316 se původně dřevěná tvrz promění v kamenný gotický hrad.

Přestavbu iniciuje javorský kníže Jindřich I. (†1346), který si vzal Anežku Přemyslovnu (1305–asi 1336), nejmladší dceru českého a polského krále Václava II. (1271–1305).

Později hrad Czocha získají Lucemburkové, při dobývání je poškozen husity, Nostitzové zajistí jeho renesanční přestavbu a po ničivém požáru v 18. století ho znovu vybudují Uechtritzové.

Nacisté tu něco prováděli

Počátkem 20. století Czochu koupí drážďanský výrobce doutníků Ernst Gütschow (1869–1946).

Inspirován rytinami tohoto objektu z roku 1703 si nechává zámek přestavět na rodinné sídlo v goticko-romanticko-renesančním slohu, které i díky spoustě nepůvodních prvků získává pohádkový vzhled.

„Přestavba trvala do roku 1914, stála čtyři miliony marek, během ní byl vybudován hradní příkop, 40 tajných chodeb, ale byly zničeny mnohé zbytky ještě původního hradu,“ dodává současná publicistka Jana Vančatová.

Gütschow v kouzelném sídle v průběhu let zkompletuje pestrou sbírku obrazů, nábytku, zbraní či technických novinek. Během druhé světové války využívají hradní areál Němci.

V podzemí možná prováděli nějaký tajný výzkum, protože před odchodem zkraje roku 1945 větší část chodeb zničili. Po válce Czocha dočasně slouží sovětské armádě a azyl zde najdou také uprchlíci z Řecka, kde v letech 1946–1949 zuří občanská válka.

Později objekt zabere polská armáda a oficiálně ho bude využívat jako rekreační středisko. V 90. letech se hrad, občas srovnávaný s moravským Bouzovem, otevře veřejnosti. Kvůli legendám a temným příběhům, které se k němu vážou, si ho oblíbí také filmaři.