18. 11. 1862: Na vltavském břehu v Praze bylo slavnostně otevřeno Prozatímní divadlo, předcházející stavbě Národního.    
Domů     Evropu s Amerikou spojilo 587 000 kilometrů drátů
Evropu s Amerikou spojilo 587 000 kilometrů drátů
1.3.2025
Evropu s Amerikou spojilo 587 000 kilometrů drátů

Dvě obří lodě se od sebe uprostřed Atlantiku začínají vzdalovat. Za každou z nich zůstávají na dně oceánu kilometry kabelu, který za pár dní spojí dva kontinenty.

Komunikace na dálku prožívá od prvních zpráv pomocí bubnů či kouřových signálů bouřlivý vývoj. V roce 1832 se objevuje telegraf, který umí propojit jen dvě sousední místnosti, o rok později už zvládne dosáhnout do jednoho kilometru.

Přenosu na velké vzdálenosti ale leží stále v cestě zdánlivě nepřekonatelná překážka – moře.

Výstřel na dálku

Místo pro první pokus se přímo nabízí. 28. srpna 1850 pokládá britský inženýr John Watkins Brett (1805–1863) pomocí remorkéru Goliath mezi anglickým Doverem a francouzským mysem Gris-Nez jednoduchý měděný kabel, izolovaný gutaperčou, druhem gumy.

Kabel není příliš odolný, a u francouzského pobřeží je brzy přetržen rybářskou lodí. Je jasné, že ten příští bude muset být trvanlivější. Do práce se zapojuje anglický inženýr Thomas Russell Crampton (1816–1888), který si jen odskočí od vývoje lokomotiv.

Vyvíjí kabel se čtyřmi samostatně izolovanými vodiči, společně obrněnými spirálově stočenými železnými dráty. Měří 46 kilometrů a loď Blazer má potíže ho vůbec po Temži dopravit k moři.

Už 19. listopadu 1851 ale proběhne první telegrafické spojení s evropskou pevninou. Důkaz nemůže být impozantnější. Elektrický impulz z Doveru na dálku odpálí dělo v Calais.

Znovu bez dluhů

Je načase přijmout větší výzvu. Bude jí Atlantik. Dosud trvá osm dní, než parník dopraví zprávy z Evropy do New Yorku. I Amerika proto touží po rychlejším spojení.

Zdejším průkopníkem je opět Brit, vynálezce Frederic Gisborne (1824–1892), kterému se podaří už v roce 1852 umístit podmořský kabel u kanadského pobřeží. Pak nachází spřízněnou duši – podnikatele Cyruse W. Fielda (1819–1892).

Ten sice zbohatl v papírenském průmyslu, ale od poloviny století už život zcela zasvětí telegrafii. K tomu účelu v březnu 1853 splatí veškeré dosavadní závazky, aby začal s čistým stolem.

„Tak by to neudělal ani jeden z tisíce, a právě tímto činem jste položil základy svého následného úspěchu,“ píše mu s respektem jedna z jeho věřitelských bank.

Obři vyplouvají

Field pro začátek položí u kanadského pobřeží další, 640 kilometrů dlouhý kabel. „Musíme ho prodloužit až do Irska,“ přesvědčuje své obchodní partnery.

Americký oceánograf a největší znalec mořských proudů Matthew Maury (1806–1873) doporučí pro uložení kabelu plochý podmořský hřeben, táhnoucí se Atlantikem od západu k východu.

Britská vláda dává k dispozici pýchu svého námořnictva Agamemnon, americká vysílá neméně obří fregatu Niagara. Kabel obsahuje přes 587 000 kilometrů izolovaných drátů, což by dokázalo zajistit spojení Země s Měsícem.

Při prvním pokusu 5. srpna 1857 se přetrhne hned kousek od amerických břehů. Stejně tak se britsko-americkému týmu vede v červenci následujícího roku.

Potřetí se lodě vydávají na moře 17. července 1858. Agamemnon a Niagara z pomyslného středu oceánu pokládají každá svou část kabelu zpět ke své zemi. Tentokrát uspějí.

„Je to největší krok pro lidstvo od objevení Ameriky Kolumbem,“ jásá britský deník The Times nad přelomovým položením prvního transatlantického telegrafního kabelu.

Zdroje informací a fotografie
Související články
reklama
Zajímavosti
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
„Jsi mi drahý, nikdy jsi mě nerozčílil,“ pronesl Gustav Vasa ke svému třetímu synovi Magnusovi. Měl o mladíka starost, varoval ho v dopisech před přílišným běháním, aby si nepolámal nohy. Tehdy ještě netušil, že prince bude ohrožovat mnohem závažnější zdravotní problém. Osud mu zprvu přál. Byl otcův oblíbenec, třetí v pořadí následníků švédského trůnu. Stejně jako […]
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné. […]
premium
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité, […]
Prohibici se snažil zavést už Český Achilles
„Nepít alkohol je proti lidské přirozenosti. Člověk musí mít radost ze života!“ argumentují studenti při diskuzi s T. G. Masarykem. Budoucí čs. prezident je však rychle zpraží: „Lidé pitím slábnou na těle i na duchu, ničí sebe i svou rodinu – to že jsou radosti životní? Jakápak je to radost ze života, když jednotlivec, rodina, národ […]
premium
Věda a vynálezy
Měla první řiditelná vzducholoď problémy s větrem?
I když fouká slabý větřík, Giffard se nedokáže se svou vzducholodí otočit a letět nazpět. Je zklamaný, nicméně radost mu udělá alespoň to, že s ní může zatáčet. Je to pro něj důkaz, že plně řiditelná vzducholoď není hloupým výmyslem. Chce to jen víc času a peněz, aby ji byl schopen sestrojit…   Síla páry ho […]
Zachránil lékař bez diplomu tisíce dětí?
Od roku 1903 hostí newyorský Coney Island lunapark, který však spíš než klasický zábavní park připomíná přehlídku zázraků. K vidění je tu celá řada kuriozit – obřím modelem Vernovy ponorky počínaje a vesničkou plnou „pravých“ živoucích trpaslíků konče. Dokonce jsou tu i první inkubátory. I s předčasně narozenými dětmi!  Novorozenci, umístění ve zdejším zařízení, jsou […]
Dobyl slovenský rodák svět svými tužkami?
Ve vzduchu poletují klobouky. „Penkala to dokáže!“ ozve se z rozjásaného davu, když se letoun slavného vynálezce odlepí od země. S vlastním strojem, dlouhým skoro 11 metrů, vzlétne jen o pár let později než bratři Wrightové. Ti jsou také jeho největším vzorem.  Když Eduard Penkala (1871–1922), rodák z Liptovského Mikuláše, v pouhých 50 letech umírá na zápal […]
Prskavkami Jakub I. oslavil svoje přežití
Pokouší se zkrotit oheň. Kallinikos z Heliopole pracuje na strašlivé zbrani, která má ničit nepřátelské lodě, a to i pod vodou! Jenže jeho experimenty se trochu zvrtnou. Místo speciální tekuté „bomby“ řecký architekt vynalezne prskající směs, ze které dnes mají radost děti i jejich rodiče.   S „výbušnou hlínou“ – směsí síry, ledku a dřevěného […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rychlonohá kukačka kohoutí: Sprinter s křídly inspirací pro kreslenou postavu
21stoleti.cz
Rychlonohá kukačka kohoutí: Sprinter s křídly inspirací pro kreslenou postavu
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, n
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
epochalnisvet.cz
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
enigmaplus.cz
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Dívka nervózně skousne ret. Oči zklamaně bloudí po biorytmické kalkulačce. Výpočet nic dobrého nevěstí. O hodinu později již sedí s kamarádkou nad šálkem filtrované kávy. „Tak jak ti dopadl ten pohovo
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz