„Sestřelit!“ dostává rozkaz skupina německých stíhaček z letky 14 v Bordeaux. Osm strojů Junkers Ju-88 vyráží do vzduchu proti civilnímu letounu Douglas DC-3, který vzlétl z lisabonského letiště Portela a míří do anglického Bristolu. Malé letadlo se 13 cestujícími a čtyřčlennou posádkou na palubě nemá šanci…
Ač zuří druhá světová válka, pasažéři letounu Douglas DC-3, který odstartoval z Lisabonu 1. června 1943 v půl desáté dopoledne, jsou v klidu. Nemělo by se nic stát. Identifikační číslo uvedené na trupu letadla jasně prokazuje, že jde o civilní let.
Piloti německých Junkersů to nemohou přehlédnout. Přesto střílejí. Jejich kulomety neomylně zasáhnou cíl. Vzduchem zní detonace, vybuchují palivové nádrže letadla DC-3.
Vzápětí se jeho trup rozlomí na dvě části, které nezadržitelně padají do Biskajského zálivu. Nad troskami se navždy zavře voda. Nepřežije nikdo.

Zasměšnil Goebbelse
Proč čekal 13 cestujících a posádku tak krutý osud? Důvodem je pravděpodobně přítomnost jednoho VIP pasažéra na palubě! Britský herec Leslie Howard (1893–1943) patří mezi celebrity protinacistického boje, i když se nepohybuje na frontě.
Jeho slova, která zní z rozhlasových přijímačů, vyzývají k boji proti Hitlerově zlu. Snímky, v nichž hraje, udržují Brity v přesvědčení, že si s nacistickým netvorem dokážou poradit.
Britská filmová ročenka o jeho práci mluví jako o „jednom z nejcennějších aspektů britské propagandy“. Nepřítel má ale samozřejmě jiný názor.
„Nejraději bych ho viděl s kulkou v srdci,“ ucedí šéf německé propagandy Joseph Goebbels (1897–1945), kterého Howard dokonce v jednom filmu zesměšňuje. To ale není zdaleka všechno…

Známé dvojice
Leslieho je možné často vidět ve společnosti jeho agenta Alfreda Chenhallse (1900–1943).
Nápadně připomínají jinou, veřejnosti dobře známou dvojici – britského premiéra Winstona Churchilla (1874–1965) a jeho tělesného strážce Waltera Henryho Thompsona (1890–1978).
Chenhalls jako zavalitý muž s lehce nahrbenou postavou, který si rád zapálí doutník, se podobá Churchillovi a vyšší, štíhlý Howard zase Thompsonovi. Osudné karty navíc zamíchá i náhoda.
Churchill se v inkriminované době vrací v Thompsonově společnosti ze severní Afriky. Němečtí špioni, operující v Lisabonu, se tak mohli snadno splést.

Hloupost agentů
„Churchill sám zastával názor, že Howard, Chenhalls a další na tomto letu zahynuli z tohoto důvodu,“ míní současný britský autor Graeme Donald. Premiér sám vyjadřuje nad nešťastným incidentem politování:
„Byl to pro mě bolestivý šok.“ A dodává, že „brutalita Němců byla vyrovnána pouze hloupostí jejich agentů“.
Zmíní se také o tom, že na palubě osudného letu byl i další možný terč nacistů, židovský obchodník Wilfrid Israel (1899–1943), uprchlík z Německa, který se usadil v Londýně a pomáhal imigrantům z třetí říše.
Domnívá se však, že Israel pro Němce nebyl natolik důležitou osobou, aby jim stál za tak rozsáhlou akci. Daleko spíš měl být cílem sám Churchill s Thompsonem, respektive Howard s Chenhalllsem.
*** V rádiu zaskočil náhradník ***
* Britský herec a hlasatel z BBC Norman Shelley (1903–1980) tvrdí, že v době druhé světové války ve vysílání zastoupil Winstona Churchilla…Buď ve chvíli, kdy byl premiér příliš zaneprázdněný, nebo když zpravodajci chtěli udržovat Němce v domnění, že je britský ministerský předseda doma, zatímco se vyskytoval jinde.
* Je to ale pravda? Podle výzkumů je možné, že v některých rozhlasových nahrávkách BBC skutečně zazněla místo Churchillova hlasu Shelleyova napodobenina.
* Odborníkovi na zvukové nahrávky Robertu Parkerovi neušly malé rozdíly, které ovšem pozná jenom dobře vycvičené ucho.