„Je vyšší než obvykle,“ podivují se hosté na maškarním plese, když se tu objeví výstřední belgický vynálezce Merlin. Důvodem, proč většinu přítomných najednou převyšuje o půl hlavy, je, že má na sobě boty s kolečky. Jde o jeho nejnovější vynález. První veřejná demonstrace ale nevyjde úplně podle plánu…
Co mají společného Perillos z Athén, doktor Frankenstein a John Joseph Merlin (1735–1803)? Všem se vymstil vlastní vynález.
Na rozdíl od zhotovitele bronzového býka a stvořitele literárního zombie monstra, Merlin konfrontaci se svým vynálezem přežije, byť s pochroumanou pověstí. Neúspěch ale patří k pokroku!
Robotická labuť
Merlin se narodil do rodiny belgického kováře. Má talent na jemnou mechaniku a smysl pro přesnost, a tak se už v mládí věnuje výrobě hodinek.
Vede si natolik dobře, že si ho povšimne španělský diplomat, hrabě de Fuentes, a 24letý Merlina vezme s sebou do Londýna. Zde mladík nastoupí do Coxova klenotnického muzea, v němž působí jako umělecký mechanik.
Instituci později i částečně vede. Z jeho zdejšího působení pochází například slavná stříbrná labuť.
Jde o automat ve tvaru vodního ptáka, který se nejprve klikou uvede v chod a zvíře poté ve 40vteřinové smyčce „samo“ ladně hýbe krkem a hlavou ze strany na stranu, vyloví rybičku z jezírka a pak se zase napřímí na původní místo.
Na svou dobu jde o mimořádně pokročilý technický i umělecký počin a dodnes je k vidění v Bowesově muzeu, asi 100 kilometrů severně od Leedsu.
Ladí piana
Merlin je rovněž nadaným muzikantem. Hraje na housle, klavír i cembalo a nástroje podrobí svým osobitým úpravám. Klávesovým například prodlouží klaviaturu a vylepší kladívkovou mechaniku. Dokonce nějakou dobu pracuje jako ladič.
Tak se pravděpodobně seznámí i s německými skladateli, kteří se zrovna tou dobou zdržují v Londýně, Johannem Christianem Bachem (1735–1782), Carlem F. Abelem (1723–1787) či Johannem Ch. Fischerem (1733–1800).
Potřebná pomoc
Dodnes jednoznačně nejznámějším Merlinovým vynálezem jsou však kolečkové brusle. Coby povahou excentrik, nestydí se se svými podivnými „udělátky“ ani mezi tu nejvybranější společnost. S bruslemi přijede i na maškarní ples v Londýně.
„Rozjet se nikdy nebyl problém, ale zastavit ano,“ okomentuje politováníhodnou příhodu, kdy tam při pádu na bruslích rozbil zrcadlo, housle a také sebe.
Kromě nich ale tento technický talent sestrojí i samojezdicí invalidní vozík, komunikační systém pro postižené osoby, kartotéky pro nevidomé, počítadlo ujeté vzdálenosti na kočáry či čerpadlo na čištění vzduchu.
Aby měl své vynálezy kde vystavovat, založí si vlastní muzeum na Hanover Square v centru Londýna… Ačkoliv je Merlin rád středem pozornosti, po smrti manželky v roce 1793 se stáhne do pozadí. Na vynalézání ale nezanevře.
Říká se, že na veřejnosti byl naposledy spatřen asi čtyři měsíce před svou smrtí. Tehdy projížděl městem v kočáru bez koní, taženým pouze jakýmsi navijákem.
*** Do vesmíru na rachejtli ***
* Dalším vynálezcem, jemuž se vymstil vlastní nápad, měl být jakýsi Wan Hu, žijící v 16. století na území čínské říše Ming. „Wan se rozhodl, že využije čínských pokročilých znalostí o raketách a ohňostrojích k tomu, aby se vystřelil do vesmíru,“ popisuje legendu americký autor Herbert S. Zim (1909–1994).
* Za tímto účelem si vyrobil křeslo, osadil ho 47 raketami a pak pověřil stejný počet lidí, aby ve stejnou chvíli zapálili všechny knoty. Následovala mohutná exploze. „Wan a jeho křeslo byli pryč a už je nikdo nikdy nespatřil,“ uzavírá Zim.
