Soud rozhodl, že celý náklad románu Botostroj bude zabaven! Jeho autor s tím nic nenadělá, rodině Baťových ale tento „podraz“ nezapomene. Po letech se jí pomstí.

Autorsky se podílí na propagandistickém filmu, který navíc nechutným způsobem útočí na „krále obuvi“ Tomáše Baťu!

Pražskou Akademii výtvarných umění nedokončí a neuchytí se ani jako spisovatel. Svatopluk Turek (1900–1972) proto v roce 1926 nastoupí k Baťovi jako malíř reklamních plakátů. Dva roky je už tehdy členem KSČ a dění v úspěšné společnosti sleduje kritickým okem.

Zkušenosti „s vykořisťováním“ dělníků a dalšími „odpornými“ praktikami vedení firmy si nenechá pro sebe. V srpnu 1933 dává u Bati výpověď a záhy vychází jeho román Botostroj, který vyvolá v Československu pozdvižení.

Budou se soudit

Turkova kniha je plná smyšlenek a záměrných lží. Rodina Baťových i zaměstnanci jejich podniku se brání soudní cestou.

„Autor připisuje Tomáši Baťovi opovržlivé smýšlení o jeho vlastních spolupracovnících, soustavně hrubé zacházení s nimi, cynickou bezohlednost jak z hlediska člověka, tak zejména z hlediska zaměstnavatele, hrubé a bezcitné zacházení se členy vlastní rodiny,“ stěžuje si v žalobě Marie Baťová (1892–1954), vdova po úspěšném podnikateli, který v roce 1932 zahynul při letecké nehodě.

Soud dá jí i dalším poškozeným za pravdu. Ještě v roce 1933 je náklad Botostroje zabaven a jeho další vydání o pět let později soudně zakázáno. Turek může puknout zlostí. Stáhne se do ústraní a čeká na vhodnou příležitost, kdy by se mohl Baťovým pomstít.

Stáž ve Svazu

Třaskavý román znovu vyjde krátce po druhé světové válce. A po únoru 1948, kdy moc v zemi převezmou komunisté, se začíná připravovat stejnojmenný film. Režírovat ho bude K. M. Walló (1914–1990).

Natáčení se však z různých důvodů neustále odkládá. Autoři opakovaně přepisují scénář, čekají na uvolnění místa v barrandovských ateliérech, hledají vhodné herce… Navíc se o snímek začnou zajímat i soudruzi z Moskvy.

Chtějí, aby ho dostal na starost jimi vybraný sovětský režisér. Walló (vlastním jménem Ladislav Walló) se však z ambiciózního projektu vystrnadit nenechá a spolu s Turkem absolvují v Sovětském svazu stáž.

Mimo jiné se seznámí se zkušebním filmem, který podle jejich scénáře vyrobili sovětští filmaři, aby měli představu, jak na připravovaný „hit“ budou čs. diváci reagovat.

Po několika měsících se oba řádně instruovaní Čechoslováci vracejí domů a konečně začínají natáčet.

Premiéra s ostudou

Botostroj je dokončen v roce 1954, hlavní roli velkého šéfa (Tomáše Bati – pozn. red.) nakonec dostal Vítězslav Vejražka (1915–1973). Film má premiéru 24. září téhož roku, přičemž se promítá po celé zemi.

U diváků v Gottwaldově (dnešním Zlíně) však propagandistický snímek pochvalu nesklidí, naopak. Lidé ve vzteku začnou demolovat kino a zasáhnout proti nim musí bezpečnost!

Sovětský svaz Wallóvo „skvostné“ dílo náležitě vychválí, ovšem domácí kritika se i ve světle gottwaldovských událostí drží zpátky. Podle současného publicisty Josefa Pravce Botostroj označí „za zbytečně schematický a za nevyužitou příležitost“.

Foto: zlinska-literarni-trznice.cz, aukro.cz, archiv rodiny Baťa