Odsouzenec na smrt se náhle vyvlékne z pout a dává se na útěk. Stráže zůstávají jako zkoprnělé, ale projektily jejich zbraní uprchlíka nakonec dostihnou. Jeden z největších polských válečných hrdinů v tu chvíli ztrácí poslední naději.

Legendární plavec a tajný agent Jerzy Iwanow-Szajnowicz (1911–1943) měl vlastně dvě vlasti. Dětství prožil v rodné Varšavě, ale později se jeho domovem stalo slunné Řecko. A více než sportu zasvětil svůj život boji za obě tyto země proti německým okupantům…

Touží po domově

Syn ruského plukovníka a jeho polské manželky už od útlého věku vykazuje vlohy pro plavání či fotbal. Je mu 13 let, když se jeho matka po rozvodu znovu provdá za Řeka Jannise Lambrianidise a odstěhuje se s ním i se synem do Soluně.

Teprve tady Jerzy rozvine svůj talent. Jeho osudem se stane plavání a vodní pólo. Jako člen klubu Iraklis Thessaloniki objíždí v první polovině 30. let minulého století všechny významné soutěže. Stává se světoběžníkem.

Dokonale hovoří nejen polsky a řecky, ale i rusky, anglicky, italsky nebo francouzsky. Studuje v Belgii i v Paříži. Přesto ho to stále táhne domů, do Polska.

Nové jméno

I když ho začátek války zastihne v Řecku, okamžitě podává žádost o zařazení do polské armády. Jeho schopnosti jsou ale příliš velké na to, aby se stal řadovým pěšákem na frontě.

V polovině května 1940 se setkává s britskými zpravodajskými důstojníky a stává se agentem královské rozvědky. Podstupuje výcvik v egyptské Alexandrii a pod krycím označením 033B se na palubě britské ponorky Thunderbolt vrací do Řecka.

Nyní už není Jerzym Iwanowem, jmenuje se Kiriakos Paryssis. Organizuje špionážní akce, poskytuje Britům cenné informace o německých vojenských zařízeních na řeckém území i o konvojích, vyslaných do severní Afriky.

Ničí letadla

Nejméně čtyři stovky německých a italských letadel nevzlétnou, když jim příslušníci odboje pod Jerzyho velením v athénských opravnách přisypou do motorů železné piliny.

Pod krycím jménem Papadopoulos se agent 033B nechává zaměstnat na letišti u Athén, kde opět sabotuje německá letadla přidáváním kaučuku do nádrží a olejových potrubí.

Díky svým plaveckým schopnostem dokumentuje pohyb a umístění německých ponorek v řeckých přístavech. Připravuje dokonce atentát na Benita Mussoliniho (1883–1945), ale ten na poslední chvíli svou plánovanou návštěvu Athén ruší.

Poslední slova

Dvakrát se Jerzymu podaří uniknout po zatčení gestapem. Potřetí už to nedokáže. V prosinci 1942 je odsouzen k smrti, nevzdává se ale do poslední vteřiny. Na zeď své cely vyryje nápis: „Ať žije Polsko!

Jerzy Iwanow.“ Ve chvíli, kdy už ho eskorta odvádí na popraviště, se dokáže vyprostit z pout a dává se na útěk. Stráž ho postřelí a téměř v bezvědomí je pak podle rozsudku zastřelen.

Jen na okamžik se odsouzenec před salvou probere a stačí znovu vykřiknout navzdory všem: „Ať žije Polsko!“

Foto: wikimedia.org, haniotika-nea.gr, reprofoto ČT