I když patří k nejvýraznějším osobnostem našich dějin, českoslovenští bankéři císaře Karla IV. dlouho přehlížejí. Poprvé si na něj „vzpomenou“ až v roce 1948.

Tehdy Národní banka Československá chystá u příležitosti 600. výročí založení Karlovy univerzity v Praze emisi pamětních mincí. Tvář Otce vlasti se nakonec objeví na stříbrné stokoruně, která však kvůli měnové reformě bude platit jen do května 1953…

Přepsané dějiny

Na novou minci si Karel IV. (1316–1378) „musí počkat“ dalších 30 let. V roce 1978, k 600. výročí jeho úmrtí, Státní banka Československá (SBČS) vydává takzvané karlovské dukáty. Na jejich výtvarné ztvárnění vyhlásí soutěž, která má ale řadu omezení.

V jejích podmínkách komunisté výslovně uvedou, že „použití císařské pečeti na návrh dvojdukátu není žádoucí“. Lucemburk má být vyobrazen pouze jako český státník. Fakt, že byl i císařem Svaté říše římské, režim záměrně ignoruje.

Naposledy za éry komunistického Československa se Karel IV. objeví na minci v listopadu 1989. Ve vskutku miniaturní podobě je zachycen na stříbrné stokoruně, vydané k 50. výročí událostí 17. listopadu 1939. Různé pamětní mince s Karlem VI. vycházejí i později.

Nicméně po vzniku České republiky v roce 1993 se Lucemburk „zabydlí“ také v peněžence každého z nás!

Vybrali ho lidé

Československo počátkem října 1989 zaplaví nová stokoruna, na níž je vyobrazen Klement Gottwald (1896–1953). Národ ji nepřijme. Lidé nenáviděnému čs.

prezidentovi vypichují oči a jeho podobiznu zdobí hanlivými nápisy, někteří proti bankovce přímo protestují na Václavském náměstí v Praze.

Po pouhých 15 měsících je tak kontroverzní platidlo z oběhu staženo a dočasně ji nahrazuje zelená stokoruna, se kterou se platilo již v roce 1962. Současně se i pod dojmem těchto událostí začíná připravovat nová emise všech tehdy používaných bankovek.

Po vyhodnocení veřejné anonymní soutěže padne rozhodnutí, že na nich budou především osobnosti čs. dějin. Sami lidé si vyberou také Karla IV., ve vlastních návrzích ho zobrazují na bankovkách v hodnotě 10, 50 a 100 Kčs.

Plánovanou emisi se nakonec podaří zrealizovat až po vzniku samostatné České republiky. Podobu nových bankovek vytvoří malíř a grafik Oldřich Kulhánek (1940–2013).

Portréty jednotlivých osobností včetně Karla IV. na stokoruně pečlivě konzultuje s historiky, jak ale dodává současný publicista Pavel Hrabica, „namaloval všem svoje oči“.

Foto: wikimedia.org