Francký mnich Bernard má oči navrch hlavy. Se dvěma dalšími poutníky dorazil do jihoitalského Bari, které je od pádu Římské říše důležitým centrem křesťanství. Stojí zde katedrála a sídlí tu arcibiskup.

Když sem ale Bernard kolem roku 865 vstoupí, narazí v centru města na mešitu a arabské paláce!

Berberský vojevůdce Kalfün (†asi 852) na sebe může být hrdý. Se svým vojskem vstupuje do bohatého italského přístavu Bari, který se mu podařilo dobýt. Že to jednou dotáhne tak daleko, se mu možná ještě o pár let dříve ani nesnilo.

„Šlo pravděpodobně o uprchlého otroka, afrického Berbera, který se vypracoval na Sicílii,“ vysvětluje současný americký historik Lorenzo Bondioli. Už na začátku 9. století se totiž Arabům podařilo získat pod svou nadvládu Sicílii.

Roku 847 se Kalfün rovnou vylodí na italské pevnině, dobije Bari a prohlásí se emírem. Zejména v Římě způsobí zpráva o rostoucím vlivu muslimů šok. Papež se obává, že by mohli přirazit až k branám Věčného města…

Výboje na sever

Mufarrag (†asi 857), v pořadí druhý emír Bari, je mrtvý. Jeho zhruba sedmiletá vláda přitom byla relativně úspěšná. Dokonce se mu během ní povedlo mírně rozšířit hranice emirátu. V jedné důležité věci ale selhal:

Nepodařilo se mu navázat spolupráci s dalšími muslimskými státy. Arabové totiž Bari považují za nepříliš významné. Mufarragova smrt navíc nebyla přirozená.

Emíra ze světa sprovodil mocichtivý vojevůdce Sawdan (†po roce 875), který začne s výboji na sever. „Od nynějška mi budete platit pravidelný tribut,“ přikazuje, když o tři roky později pokoří město Benevento. Jeho moc tehdy sahá skoro až k Neapoli.

Lži v kronikách?

Bari se rychle mění k nepoznání. Přístav díky čilému obchodnímu ruchu bohatne a Sawdan ho protká arabskou architekturou. Vyrůstají zde nové veřejné budovy, mešita i honosný palác. Jak se emír chová k místním obyvatelům, není úplně jasné.

„Křesťanské kroniky ho líčí v těch nejhorších barvách, jako člověka, který plundroval a vypaloval svatostánky,“ upozorňuje italský historik Vito Melchiorre (1922–2010). Podle všeho to ale není pravda a Sawdan se k jinověrcům chová s respektem.

Městem dokonce nechává procházet poutníky mířící do Jeruzaléma. Jedním z nich je i francký mnich Bernard, který Bari navštěvuje kolem roku 865. Rozloha emirátu dál utěšeně roste.

Učinit přítrž se tomu marně snaží středoitalské Spoleto, které se už cítí rozpínavostí Bari ohroženo.

Císařův zajatec

Ruce emíra Sawdana tíží železné okovy. Na výzvy Říma, aby se muslimům někdo postavil na odpor, nakonec zareagoval císař Ludvík II. (825–875). Zprvu ale moc úspěšný není. V roce 869 chce Bari dobýt za přispění byzantské flotily.

„Ta sice v počtu čtyř set lodí připlula na pomoc, ale Ludvík se rozhádal s jejím admirálem,“ píše Bondioli. Na společný útok tak nedojde. Císař nakonec slaví úspěch až v únoru 871 za asistence balkánských námořníků. Dny emirátu Bari jsou sečteny.

Sawdan je zajat a v řetězech odveden do Beneventa. Ludvík II. ho překvapivě nenechá popravit, ale jen ho uvězní. O čtyři roky později se sesazený emír dokonce dostane na svobodu a zamíří do jihoitalského Taranta, jemuž v té době také vládnou muslimové.

*** Padla Sicílie kvůli jeptišce? ***

* Před tuniským emírem Alláhem I. (†838) klečí někdejší byzantský admirál Eufemios. Pro vládce z rodu Aglabidů má zajímavou nabídku–dobytí Sicílie. Ostrov totiž až do roku 826 spravoval.

* Pak ale přinutil jednu místní jeptišku k sňatku, čímž rozčílil císaře, který ho sesadil a Eufemios se chce pomstít – S emírovými vojáky si ostrov roku 831 skutečně podmaní, vzniká tak sicilský emirát…Na rozdíl od Bari zde muslimové budou vládnout až do 11. století.