Ruční vozík se spalovacím motorem, který musí být veden, neboť mu chybí řízení. Nějak tak prý vypadá vůbec první benzinový automobil, který je v roce 1870 vyroben v adamovských strojírnách.

Jeho majitel, rakouský vynálezce Siegfried Marcus, ho však veřejnosti nikdy nepředstaví! 

Skoro se to nedá řídit, hází to sebou ze strany na stranu a pak následuje náraz do zdi. Německý konstruktér Karl Friedrich Benz (1844–1929) podnikne v říjnu 1885 v Mannheimu první jízdy se svým tříkolovým vozidlem se čtyřdobým spalovacím motorem.

Začátky nejsou příliš optimistické, Benz se však nevzdává. „Každá cesta mi dodala nové nápady na zdokonalení vozidla, takže jsem v lednu 1886 mohl požádat o patent,“ vzpomíná později.

Benz se tak zapíše do dějin jako tvůrce prvního automobilu, poháněného benzinem. Podle některých zdrojů bylo však podobné vozidlo vyrobeno už o několik let dřív – a to v malém městečku Adamov, vzdáleném asi 20 kilometrů od centra Brna!

O 16 let dřív

Právě ve zdejších strojírnách si nadaný německý vynálezce Siegfried Marcus (1831–1898) nechává sestrojit svůj první návrh vozítka se spalovacím motorem. Tato událost se datuje do roku 1870, což je celých 16 let předtím, než si o svůj patent zažádá Benz.

Teoreticky by se tak dalo říct, že úplně první auto na světě pochází právě odtud. Problémem je, že tomuto pokusu chybí i ty nejelementárnější prvky kontroly pohybu, jako jsou brzdy nebo řízení, a také se nikdy nepředstaví veřejnosti.

Zachová se pouze na fotce, kde je možné přečíst ručně psaný text: „Motorový vůz zkonstruovaný Siegfriedem Marcusem ve Vídni 3. září 1870.“

Nejsou peníze

Prvním oficiálním „českým“ autem je tak až druhý model, nazvaný jednoduše Marcusův automobil. Siegfried ho opět nechává sestavit adamovskou továrnou a v roce 1889 ho představí na několika veřejných výstavách. Jeho vývoj je však brzy ukončen.

„Firma Märky, Bromovsky &

Schulz totiž zjistila, že přenos hnací síly mezi motorem a zadní nápravou vyžaduje zásadně novou konstrukci, což by stálo hodně peněz,“ vysvětluje Gerhard Schaukal z Technického muzea ve Vídni, kde je dnes originál Marcusova automobilu k vidění.

Jeho vůz tak nikdy není uveden do výroby, vznikne v počtu jediného kusu a adamovská továrna se raději začne soustřeďovat na výrobu motorů.

Rychlost? 8 km/h!

Tak jako tak se ale jedná o přelomový vynález. Marcus totiž jako první na světě použije elektromagnetické zapalování benzinové směsi! Rovněž si nechá patentovat kartáčový karburátor, za zmínku stojí i šnekové řízení.

Rychlost automobilu samozřejmě není nijak závratná, odpovídá spíše rychlé chůzi. Takřka kompletně dřevěný vůz se zadní nápravou odpruženou gumovými bloky dokáže při výkonu necelé jedné koňské síly jet rychlostí maximálně osm kilometrů v hodině.

Předvede to mimo jiné ještě v roce 1950, kdy ho ve Vídni automobiloví nadšenci na ukázku znovu zprovozní!

Foto: Meisterdrucke.com