Frederik VIII. vládne své zemi pouhých šest let, a proto je v dánské královské linii poněkud opomíjen. Na trůn čeká dlouhých 42 let, zatímco jeho otec Kristián ho znovu a znovu odstavuje od vlivu, především kvůli jeho reformním myšlenkám.
Princ se tak věnuje hlavně literatuře a vědě a veřejného života se často účastní pod pseudonymem.
Frederik (†1912), kterému doma neřeknou jinak než Fredy, přišel na svět 3. června 1843. Vyrůstá spolu s pěti mladšími sourozenci a vede poměrně běžný život.
I když je rodina královského rodu, nemá příliš velké bohatství, otcův příjem z armádních zakázek činí asi 800 liber ročně. Frederik je vůbec prvním následníkem dánského trůnu, který navštěvuje běžnou školu v Kodani.
Angažuje se i v armádě a vystuduje politologii v Oxfordu. Poté, co se jeho otec Kristián IX. (1818–1906) stane v listopadu 1863 králem, vrátí se zpět do Dánska.
Třebaže je jako korunní princ členem Státní rady a v zahraničí zastává funkci zástupce krále, jeho vliv je omezený. Frederik vnímá svou úlohu především jako roli čekatele na trůn, nikoli jako aktivního politického hráče.
Tuší válku
Veřejný život v Dánsku však aktivně sleduje a naváže kontakty s řadou vlivných osob. Je činným členem řádu svobodných zednářů a od roku 1871 zastává funkci velmistra. Jeho pokrokové a revoluční názory však nejsou otci příliš po chuti.
„Jako by ani nebyl můj syn,“ durdí se vládce a snaží se synův vliv neustále omezovat. Královské koruny se princ dočká až po otcově smrti v roce 1906, kdy jemu samotnému je už 62 let.
Navzdory své poměrně krátké vládě si získá značnou popularitu lidí, prosluje úspěšnou sňatkovou politikou a také jako jeden z prvních upozorní na riziko blížící se světové války.
Rostoucí spory mezi velmocemi v Evropě sleduje s velkými obavami a považuje je za hrozbu pro mír v Dánsku. Po celou dobu svého panování tak usiluje o silnou obranu, která by v případě války zajistila jeho zemi neutralitu.
Bezejmenný mrtvý
Na královské pocty si Frederik VIII. nijak nepotrpí. Už během svého působení ve funkci korunního prince si naopak liboval v tom, že může relativně volně cestovat bez doprovodu.
I na svých pozdějších vládních cestách proto často jezdí anonymně, což se mu však nakonec stane osudným.
V květnu 1912 při jedné ze svých podvečerních procházek v německém Hamburku zkolabuje, a protože je bez doprovodu, leží na místě několik dlouhých desítek minut. Objeví ho policista, který ho odveze do nemocnice, kde je prohlášen za mrtvého.
Jako příčina smrti je uveden infarkt. Protože byl Frederik v té době inkognito a neměl u sebe žádné doklady, bylo jeho tělo převezeno do místní márnice, kde ho teprve druhý den ráno identifikuje ředitel jeho hotelu.
Foto: wikimedia.org