Vlasy má černé jako peří havrana a bledá pleť připomíná krajinku v zimním hávu. Půvabná dívka je však trnem v oku nevlastní matce a ta ji proto vyžene z domu. Ani vyhnanstvím za sedmero horami si však dívka život nezachrání. V 21 letech je otrávena. Tohle není pohádka…

Žila jednou jedna malá princezna a jmenovala se Sněhurka…Zlá, ješitná královna, její macecha, která se každým dnem před mluvícím zrcadlem přesvědčovala, že je nejkrásnější ženou na světě, se však bála, že Sněhurka bude jednou půvabnější než ona a nevlastní dceru proto vyhnala z domu.

Vystrašená a osamocená dívka nejprve najde útočiště v lesní chaloupce se sedmi trpaslíky, ale závist macechy ji dostihne i tam a záhy je otrávena.

Z věčného spánku ji vysvobodí až krásný princ na bílém koni a spolu žijí šťastně až do smrti… Tento příběh zná každé malé dítě.

Pohádka patří mezi tradiční evropský folklór a díky filmovému tvůrci Waltu Disneymu (1901–1966) je oblíbenou povídkou i u dětí v Americe. Může mít klasický příběh, sepsaný v 19. století bratry Grimmovými, reálný základ?

Cesta přes hory

V pohádkách se zpravidla vyskytují nadpřirozené jevy, černobílé charaktery a dobro vždy vítězí. Už proto je zřejmé, že jde o fikci. Stejně tak se v nich ale objevují skutečné motivy – monarchie, láska, nenávist. Nějaký reálný základ proto nejspíš mají.

V roce 1994 přichází německý historik Eckhard Sander s tím, že odhalil původní skutečnosti, na nichž vznikl populární příběh o princezně Sněhurce.

Svůj předobraz má podle něj v dceři waldeckého hraběte Margaretě von Waldeck (1533–1554). Dívka je široko daleko známa pro svůj půvab, v 16 letech ji ovšem macecha vyžene z domu.

Margareta následně odjede do Nizozemí, které tehdy jako místrodržitelka spravuje Marie Habsburská (1505–1558). Cestou Margareta jede i přes pohoří Siebengebirge (Sedm hor).

Obětí krále?

Kolem krásné dívky se v jejím exilu začne točit celá plejáda vysoce postavených nápadníků, ona se však zamiluje do španělského korunního prince a pozdějšího krále Filipa II. (1527–1598), který právě pobývá u dvora své tety.

Štěstí, a nejspíš i někdo jiný, jim však nepřejí. Margareta se po několika letech ve vyhnanství roznemůže a ve věku pouhých 21 let umírá. Příčina smrti? Podle všeho otrava.

„Historické prameny ukazují na španělského krále (Nizozemí se tehdy nacházelo ve španělských rukou a jeho formální hlavou tak byl Karel V. – pozn. red.), který jejich milostnému vztahu nepřál a mohl vyslat své agenty, aby Margaretu zavraždili,“ spekuluje současná autorka C. L. Evansová. Vina mu však samozřejmě prokázána není.

Podvyživení „trpaslíci“

Jeden zásadní motiv ze známé pohádky ale stále ještě chybí – trpasličí horníci. I oni mohou být překvapivě skuteční. Margaretin otec, hrabě Filip IV. (1493–1574), má na svém panství četné doly, v nichž se těží měď.

V brutálních podmínkách zde pracují nejen dospělí, ale i děti. Tito dělníci pak zpravidla žijí na společných ubikacích. Může být přeplněná a špinavá cimra plná hladových dětí tou pohádkovou chaloupkou uprostřed temného lesa?

*** „Mluvící zrcadlo“ mají v muzeu ***

* „Zrcadlo, ty kouzelné, rci, kdo krásnější je mne?“ ptá se pyšná macecha svého odrazu a ten jí odpoví…Takzvané mluvící zrcadlo, jaké známe z pohádky bratří Grimmů, má ve své sbírce muzeum Spessart na zámku v německé obci Lohr am Main.

* Oním „mluvením“ je patrně myšlen věrný odraz mluvčího před zrcadlem. Předmět patřil šlechtičně Claudii Elisabeth von Venningen, druhé manželce zdejšího pána.

* Údajně i ona špatně vycházela se svojí nevlastní dcerou Marií Sophií Margarethou Catharinou von Erthal (1729–1796), o níž se traduje, že se také mohla stát inspirací pro příběh Sněhurky…Sice se dožila vysokého věku, ale již v mládí oslepla.