Dlouhá plavba je u konce, lodě zakotvily nedaleko Nového Edinburghu. Skotští kolonisté se těší na svoje krajany, kteří sem připluli už před rokem. Čeká je však obrovské zklamání. Místo vzkvétající osady plné pohody a smíchu je přivítají stovky hrobů…
Skotové by ze své země rádi udělali hospodářskou velmoc. Chtějí – stejně jako Anglie, Nizozemí nebo Španělsko – vydělávat na obchodě s Amerikou, Indií a tichomořskými ostrovy. Pomoci jim v tom má William Paterson (1658–1719).
Zkušený bankéř a obchodník hodlá založit osadu v Dariénském zálivu (u pobřeží dnešní Panamy a Kolumbie), která bude zajišťovat přepravu zboží přes Panamskou šíji do Tichého oceánu. Skotské vládě se Patersonův plán zalíbí.
Věří jeho úsudku a v roce 1695 souhlasí se vznikem Skotské společnosti pro obchod s Afrikou a Indiemi. Angličané i Nizozemci zbystří. Rodící se konkurenci házejí klacky pod nohy, zabrání jí v přístupu k mezinárodnímu kapitálu.
I s touto komplikací si ale Paterson poradí. Do nové obchodní společnosti vloží peníze a majetek tisíce nadšených Skotů!
Trápení v ráji
Hned pět lodí vyplouvá v červenci 1698 ze Skotska do Střední Ameriky. O čtyři měsíce později všechny zakotví v Dariénském zálivu a zhruba 1300 kolonistů začíná budovat osadu Nový Edinburgh.
Tropické podnebí a krajina plná močálů jim však nesvědčí, trápí je nejrůznější nemoci. Zároveň čelí nepřátelským domorodcům a nedostatku potravin, protože Angličané hlídkující v Karibském moři se snaží zásobování kolonie zabránit.
Vojenským zásahem vyhrožují Skotům také Španělé, kteří si na zdejší oblast dělají nárok. Víc než polovina obyvatel Nového Edinburghu během půl roku umírá!
Ti ostatní už mají nového života „v ráji“ plné zuby. V létě 1699 odplouvají zpátky do Skotska, kam ale po mnoha peripetiích dorazí jen jedna loď.
Ustoupí nepříteli
Ve Skotsku netuší, jaké hrůzy se za Atlantikem odehrávají. V červenci 1699 zamíří do Ameriky další tisícovka kolonistů – dřív, než se jejich krajané stihnou vrátit.
V listopadu se vylodí v Novém Edinburghu a… Místo nadšených lidí najdou jen opuštěnou a vydrancovanou osadu! Šokovaní Skotové se ale nevzdávají a během krátké doby si vše potřebné opět vybudují.
Zatímco se Angličané drží zpátky, Španělé splní svoje dřívější hrozby. V březnu 1700 Nový Edinburgh oblehnou. „Vzdejte se a smíte volně odejít. V opačném případě zaútočíme a zajatce brát nebudeme!“ dostávají osadníci zhruba po měsíci ultimátum.
Vědí, že klást odpor nemá smysl. Španělé by je zmasakrovali. Sbalí se a Nový Edinburgh definitivně opouštějí…
Trpký konec
Měl to být obrovský hospodářský triumf, místo toho se Skotové ocitají ve vážných problémech. V nepovedeném americkém „dobrodružství“ utopili spoustu peněz a čelí ekonomické krizi.
I ta nakonec přiměje jejich parlament, aby v roce 1707 souhlasil se sjednocením Skotska a Anglie. Skotští obchodníci se mezitím snaží zahojit aktivitami v Africe. Cílí na zlato, jenže plány jim zhatí piráti.
Nevyjde ani jejich pokus proniknout na ostrovy koření (Moluky v Indonésii), a tak na jaře 1707 Skotská společnost pro obchod s Afrikou a Indiemi svou činnost ukončí.
*** Finančník přišel o rodinu ***
* Skotský rodák William Paterson v mládí strávil několik let obchodem v Karibiku…Podporu pro založení kolonie v Dariénském zálivu hledal již v 80. letech 17. století, ovšem Angličané i Nizozemci ho odmítli.
* Finančníka, který v roce 1694 spoluzaložil Bank of England (centrální banku Velké Británie), vyslyší až Skotové.
* Paterson odplouvá do Ameriky již s první skupinou kolonistů. On sám útrapy v Novém Edinburghu přežije, ale jeho manželka a syn tolik štěstí nemají.
