„Jedna z nejpřekvapivějších vojenských akcí našeho století.“ Přesně tak hodnotí americký list The New-York Tribune v roce 1860 dobytí sicilského Palerma.

Na jeho počátku přitom stála zhruba tisícovka Červených košil, které vedl do boje slavný italský revolucionář Giuseppe Garibaldi.

Inspirace z exilu

Pro své skálopevné přesvědčení o nutnosti sjednotit Itálii se nejednou ocitl v hledáčku úřadů i policie. Před vězněním, a dokonce i trestem smrti musel Apeninský poloostrov opakovaně opustit.

Poprvé Giuseppe Garibaldi (1807–1882) zamířil už v roce 1835 do Jižní Ameriky, kde se podílel na válkách v Brazílii a Uruguayi. Ve druhé zmíněné zemi kolem sebe soustředil italskou komunitu, žijící v Montevideu, a vytvořil z ní tzv. Italskou legii.

Podle některých teorií její příslušníci už tehdy oblékli místo uniforem červené košile, které byly původně určeny pro zaměstnance jatek v argentinském Buenos Aires.

Podle jiné verze příběhu se Garibaldi přiklonil k nošení červené košile až během svého newyorského exilu na počátku 50. let 19. století.

Příprava na invazi

Je zastáncem republiky, ale především sjednocení.

Garibaldi umí slevit ze svých idejí a v roce 1860 proto spolupracuje se sardinským králem Viktorem Emanuelem II. (1820–1878) na plánu podmanit si Království obojí Sicílie, dosavadní území ovládané Bourbony, které se rozkládá na jihu Apeninského poloostrova a na Sicílii. Připravuje se na invazi.

Mladá krev

Po všech italských regionech Garibaldi rekrutuje muže, odhodlané doprovázet ho do boje. Je jich něco přes tisícovku (konkrétně 1089). Nejvíce jich pochází z Lombardie a Benátska, území pod vlivem rakouské monarchie. Je tu i několik cizinců, hlavně Uhrů.

Vesměs jde o mladíky, studenty nebo řemeslníky. Všichni jsou ale přesvědčení nacionalisté.

Špatně vyzbrojení

5. května 1860 s nimi Garibaldi vyplouvá na dvou parních lodích od severoitalského Janova a míří oklikami k Sicílii. Muži nejsou příliš dobře vyzbrojeni.

K dispozici mají jen zastaralé muškety, cestou se proto ještě zastavují u jedné z toskánských pevností, kde se jim dostane vybavení v podobě tří starých děl a zhruba 300 pušek.

V boji neporazitelní

Mají červené košile a šedé kalhoty. Sicilští venkované vítají takto oděné Garibaldiho muže na ostrově 11. května 1860. Řady „Červených košil“, jak se jim říká, se rychle rozrůstají. Zvláště s tím, když slaví vojenské úspěchy.

Vycvičení v partyzánské válce představují pro vojsko Království obojí Sicílie oříšek. Nakonec dojdou až do Palerma.

Móda pro ženy

Červená košile, la camicia rossa, se díky Garibaldiho popularitě probojuje až do světa módy. A začnou ji postupem času oblékat i ženy. Jednou z prvních je dobová módní ikona, francouzská císařovna Evženie (1826–1920).