Nazout brusle, popadnout hokejku a honem na led. Na Ulickém rybníku v Telči je rušno. Hokejisté v teplých svetrech s pětilistou růží na hrudi se musejí před utkáním ještě rozbruslit. Uprostřed jejich chumlu se rozjíždí tmavovlasá usměvavá slečna. Jediná mezi houfem chlapů…
Novému sportu, který v českých zemích získává stále větší popularitu, propadne i Markéta Podstatzká-Lichtenstein (1912–1994), která pochází z rodiny Kinských z Vchynic a Tetova.
Roku 1931 si vzala hraběte Leopolda Podstatzkého-Lichtenstein a za svoje sídlo si manželský pár zvolil Telč na Českomoravské vrchovině. Sportovně založená mladá žena ale nehodlá trávit život vyšíváním nebo u kávy v salonu.
Bruslení se už tehdy stává oblíbeným dámským sportem, ona si však k němu přibere ještě hokejku.
Dohnali Kanadu
„Zahrajeme si hokej,“ vyzve Markéta své mužské přátele. Žádný ženský hokejový klub u nás tehdy ještě neexistuje, i když boje s hokejkou na ledě už tu mají tradici.
Již 11. listopadu 1908 jistý sportovní nadšenec Emil Procházka doručil na pražské místodržitelství Království českého listinu, v níž „podepsaní předkládají stanovy Českého Svazu Hockeyového s uctivou žádostí, by slavné císařské a královské místodržitelství znění jich na vědomí vzalo a co možno vbrzku schválení udělilo“.
Razítkem jejich platnost potvrdil úředník jménem Zukal o devět dní později a český hokejový svaz se dočkal oficiálního data svého vzniku.
Proti kolébce hokeje tak Češi nemají příliš velké zpoždění – kanadská hokejová federace se zrodila v květnu téhož roku…

Předsedkyně a mecenáška
Je jen otázkou času, než se nového sportu zhostí i české ženy. „Hraběnka žila na zámku v Telči a tam také založila hokejový klub. Stala se jeho předsedkyní i mecenáškou. Byl to mužský hokejový klub, ve kterém si ale i ona někdy zahrála.
Ona tedy opravdu byla i hokejistka,“ vysvětluje současná historička z Národního muzea Jitka Gelnarová.
Markéta Podstatzká-Lichtenstein není jenom ozdobou zápasů, kterou mužští na bruslích uctivě z velké vzdálenosti objíždějí… „Vždy spíš zahájila zápas, a hlavně hokej financovala. Takže by se dalo říct, že byla sponzorem.
Je však pravda, že na mnoha fotografiích je v hokejové výstroji, takže opravdu hokej hrávala,“ připouští i kastelán ze zámku v Telči Bohumil Norek, že hraběnka uměla s hokejkou nejenom pózovat.

Vzory ze zámoří
Stadion v Telči ještě nemají, hraje se hlavně na zamrzlých rybnících Ulickém a Štěpnickém. Hraběnka září štěstím, když svetry hráčů zdobí pětilistá růže z jejího rodového znaku jako sponzorské logo.
Ostatně díky svému šarmu Markéta zařídí, že si v Telči dává v roce 1939 dostaveníčko i československá hokejová reprezentace. Svoje sportovní vzory hledá šlechtična zřejmě v zámoří.
V kanadských novinách Ottawa Citizen se už v roce 1891 objevuje svědectví o zřejmě prvním zaznamenaném hokejovém utkání žen na světě, které proběhlo na kluzišti Ottawa´s Rideau rink.
„Záznam v novinách Ottawa Citizen vypovídá, že se před zápasem 13 hráček rozdělilo do dvou týmů,“ uvádí současný kanadský znalec historie hokeje Wayne Norton. Jak si poradily s lichým počtem hráček, o tom se už ale nezmiňuje…
*** Otec slavného Stanley Cupu ***
V Kanadě se ženský hokej rozvíjí ve stejné době jako mužský, tedy v 90. letech 19. století. Svědčí o tom i fotografie z přírodního kluziště v Ottawě, pořízená roku 1890.
Nechybí na ní jistá žena v bílém – Isobel Stanleyová (1875–1963), dcera kanadského guvernéra Frederica Arthura Stanleyho (1841–1908).

Velký příznivec ledního sporu se proslaví nejenom tím, že na kluziště přivede celou rodinu, včetně svých tří dcer, hlavně ale věnuje pohár pro mistra Kanady, později vítěze NHL, tedy dodnes opěvovaný Stanley Cup.