Před každým závodem si uváže kolem krku červený šátek. Několikrát obejde svoje auto a mluví k němu jako ke koni. Teprve pak se s úsměvem posadí za volant… Pravda, Louis Chiron netrhá rekordy v počtu vítězství, i tak si ho ale fanoušci motosportu zamilují. Líbí se jim jeho svérázný rituál, a hlavně styl závodění.
V hotelu, který v Monaku provozují jeho francouzští rodiče, pracovat nechce. Louise Chirona (1899–1979) již od dětství mnohem víc lákají automobily.
Řídit se naučí krátce po vypuknutí první světové války, a když ho v roce 1918 povolají do armády, bude na frontě vozit nejvyšší francouzské velitele. U „motorů“ už zůstane. Rád by závodil, jenže na to si musí nejprve vydělat.
Proto si otevře obchod s ojetými auty a po večerech údajně tancuje pro bohaté monacké ženy. Premiéru na dráze si odbude v roce 1923, skutečně závodit však začne o tři roky později, kdy získá štědrého sponzora.
Za vším hledej ženu
Také zbožňuje rychlá auta, a hlavně má spoustu peněz. Švýcarský magnát Alfred Hoffman zakládá závodní tým a Chironovi v něm nabídne místo. Koupí mu Bugatti T35B, ve kterém talentovaný pilot sbírá první vavříny.
Za pouhé dva roky však úspěšná spolupráce skončí. Louis se totiž zaplete s Hoffmanovou půvabnou manželkou Alicí, které všichni říkají „Baby“. Když to jeho chlebodárce zjistí, na hodinu ho vyrazí! Chiron se tím ale příliš netrápí.
Během dvou let si stihl vybudovat skvělé renomé a začíná jezdit za tovární tým Bugatti. V jeho barvách vítězí na velkých cenách po celé Evropě a hned dvakrát – v letech 1931–1932 – triumfuje i na Masarykově okruhu v Brně.
„Byl to největší závodník s vozy Bugatti. Stvořil modrý kult (barva vozů Bugatti – pozn. red.), stal se miláčkem nejen Francie, ale též Brna,“ dodává současný spisovatel Milan Olšanský.

Šéfům došla trpělivost
Na trati je skvělý, ale v zákulisí se Louis mění v „rozmazleného fracka“. Vyvolává konflikty a odmítá poslouchat týmová nařízení. V roce 1932 šéfům stáje Bugatti dojde s problémovou hvězdou trpělivost, a Chiron se znovu ocitá na dlažbě.
Nevadí, poradí si i tentokrát. Spojí síly s výtečným německým závodníkem Rudolfem Caracciolou (1901–1959) a společně si zakládají vlastní stáj.
Jenže o pár měsíců později jeho přítel utrpí při závodě těžké zranění, a navíc se mu tragicky zabije manželka, takže z ambiciózních plánů sejde. V následujících letech jezdí Chiron pro více týmů.
V roce 1933 mimo jiné potřetí vítězí v Brně, ovšem další sezony již tak úspěšné nejsou. Nejspíš se na něm podepíšou i problémy v osobním životě – „Baby“ ho opustila. Nechtěl si ji vzít, a tak se dala dohromady s Rudolfem!
Věk je jen číslo
Jako by vůbec nestárl! Závodění se Chiron nevzdá ani po druhé světové válce. Díky instinktu a dlouholetým zkušenostem pořád dokáže držet krok s těmi nejlepšími.
V roce 1950 se podílí na organizaci prvního ročníku mistrovství světa Formule 1 a ještě o pět let později, 22. května 1955, se postaví na start velké ceny Monaka! Třebaže je mu tehdy už skoro 56 let, do cíle dojede jako šestý.
„Jeho jméno nyní nese slavná zatáčka v Monaku u venkovního bazénu (tamní závod Formule 1 se jezdí na okruhu přímo v ulicích města – pozn. red.) a také »nejrychlejší auto na světě«, které představilo Bugatti v roce 2016,“ uzavírá Chironův životní příběh současný publicista Matěj Tomíček.
*** Jako blázen nejezdil ***
* O řidiči, který jezdí příliš rychle až zběsile, se občas s mírně hanlivým nádechem říká, že „jezdí jako Širón“. Podle pamětníků však slavný závodník takový nebyl.
* Pravda, měl svůj nezaměnitelný styl a byl hodně odvážný, ale nevyhrával díky tomu, že by se na trati choval jako blázen. Naopak, jezdil především „hlavou“.
* Využíval svých zkušeností a diváci se vždycky těšili, jakou „kulišárnu“ na svoje soupeře zase vymyslí. Právě proto si vysloužil přezdívky „Perfekcionista“ nebo „Profesor“.