Amenhotep III. se stane nejbohatším faraonem v dějinách starověkého Egypta. Státní pokladna nikdy nebyla tak plná jako za jeho vlády. A ve švech praská i jeho obrovský harém… 

Faraon Amenhotep III. (vládl v letech asi 1390–1353 př. n. l.) je egyptologům dlouho trnem v oku. Mnoho z nich v něm vidí slabošského orientálního despotu, poživačníka, jemuž stačilo vést život v přepychu nádherných paláců.

Jediná energie, kterou se prý uráčil vyvinout, byla věnována lovům na lvy. Za prvních deset let své vlády údajně zabil více než 200 těchto šelem. „Pravdou ale je, že faraon takového formátu se nemohl chovat jako dekadentní satrapa.

Nedovolovaly mu to povinnosti jeho velmi těžkého úřadu, v němž převažovaly náboženské a obřadní prvky,“ podotýká současný francouzský odborník Christian Jacq.

Život v přepychu

Když je 12letý Amenhotep III. v Memfidě korunován, zdědí vůbec nejstabilnější a nejzabezpečenější trůn starověkého světa. V podstatě vše, na co sáhne, se mu daří. Bohové Egypt požehnají řadou mimořádně úrodných let, sýpky přetékají obilím.

Théby jako kultovní místo hýří nádherou a bohatstvím. V míru a blahobytu se rozvíjejí také nové myšlenky. Egypt dávno není tou zatvrzele konzervativní zemí jako dříve, naopak – otevírá se převratným změnám.

„Prostou suknici, která byla nejrozšířenějším oděvem Staré říše, nosili už jen dělníci a rolníci. Nyní vládla nádhera složité módy, kde velké róby soutěžily s rafinovaností nesmírně pracných účesů,“ popisuje Jacq.

Dovážejí se velmi ceněné produkty z ciziny, například toaletní potřeby, amfory a sklo. Z Kréty, Mykén, a z asijských i afrických provincií přichází bohatství všeho druhu.

Stvrzení přátelství

Život v přepychu a zábavách luxusních paláců vede i faraon, přesto v něm není možné vidět jen nějakého slabošského orientálního despotu. Je panovníkem moudrým, silně zbožným a obratným v diplomacii.

Udržuje přátelské vztahy s okolními zeměmi a jejich vládce nejednou požádá o jejich sestry či dcery na znamení uzavřeného přátelství.

Ty jsou v Egyptě velmi dobře přijímány a stávají se vedlejšími manželkami faraona, jež žijí poměrně přepychově v královském harému, kde se, nijak uzavřeny, věnují svým světským povinnostem. V době Amenhotepovy vlády jich zde údajně pobývá více než 1000!

Hádka o dceru

Jediný, kdo se trochu vzpouzí a odmítá svou dceru do Egypta vydat, je babylonský král. Neví totiž, co se stalo princeznou, která byla kdysi provdána za Thutmose IV., Amenhotepova otce. „Žije ještě vůbec?“ rozčiluje se vládce.

Trvá dlouhých šest let, než se podaří spor mezi oběma panovníky urovnat. Vůči Egyptu je Babylon hodně rezervovaný. Když babylonský král vyjádří přání přijmout egyptskou princeznu výměnou za svou dceru, dostane se mu od Amenhotepa III. strohé odpovědi:

„Dceru Egypta nikdy nikdo nedostal!“ Babyloňan tak nakonec musejí ustoupit a přijmout faraonovy podmínky.

Foto: wikimedia.org, brooklynmuseum.org