Právě přišel do Prahy. Píše se rok 1594 a on už si po Evropě stihl udělat jméno jako výtečný alchymista. Přesto teď Polák Michal Sendivoj ze Skorska nervózně přešlapuje a uhýbá před pohledem císařova osobního lékaře Tadeáše Hájka z Hájku.
Přijímací pohovor
Každý alchymista, který se objevuje v Praze u dvora císaře Rudolfa II. (1552–1612), prochází jakýmsi přijímacím pohovorem u Tadeáše Hájka z Hájku (1525–1600). Panovník tomuto učenci bezmezně důvěřuje a ví, že by do jeho služeb nepřijal očividného podvodníka.
Bydlení na Novém světě
Nového dvorního alchymistu pan Tadeáš obvykle ubytuje v některém z domků v pražském podhradí na Novém světě.
Alchymistická laboratoř se za časů podivínského císaře snad nachází i ve věži Mihulka, ale pověsti o přítomnosti alchymistů ve Zlaté uličce se nezakládají na pravdě.
Vzhledem k tomu, že Michal Sendivoj (1566–1636) se už v Evropě těší nějakému renomé, ubytuje ho ve svém domě měšťan Ludvík Korálek, jemuž alchymista údajně zachránil jakýmsi bílým práškem syna před jistou smrtí.
Lepší skláři než vědci
Obecně platí, že dům alchymisty musí mít laboratoř, bedlivě střeženou před zraky okolního světa. Mlčenlivost je ctností každého badatele. V centru laboratoře se nachází pec, ohniště s dmychadlem nebo destilační souprava.
Alchymista 17. století se neobejde bez sad trychtýřů, baněk a křivulí. Čeští alchymisté si náčiní často vyrábějí sami. Jejich sklo je zakrátko vyhlášené po celé Evropě, a dokonce žádanější než to benátské.
Pěkná dřina
Základním úsilím každého alchymisty je výroba kamene mudrců, příprava živé vody a přeměna kovů ve zlato. Jak toho dosáhnout, už je jen na nich.
Kromě vybavení samotné laboratoře se neobejdou bez obvyklých rekvizit, jako je údajně zázračný kořen mandragory, roh jednorožce nebo různé bezoáry – kamínky, chránící člověka před působením jedů.
Smaragdová deska
Biblí každého alchymisty je spis, jehož autorem je prý Hermes Trismegistos, žijící na počátku našeho letopočtu. „V jednom je vše,“ říká jedna ze 13 tezí alchymie, kterou musí každý odborník znát. Bývá vyjádřena symbolem hada nebo draka, zakousnutého do vlastního ocasu.
Nebezpečná rivalita
Současní historikové odhadují, že se u dvora Rudolfa II. vystřídalo zhruba 40 alchymistů. Občas mezi nimi vládne rivalita a závist. Její obětí se jednou stane i Michal Sendivoj, který se těší pověsti, že disponuje elixírem života.
Jeden z jeho soků ho proto nechá přepadnout najatými lupiči, kteří ho nejen okradou, ale svlečeného ho nechají přivázaného u stromu. Původce zločinu skončí na popravišti, ale do vězení na pár týdnů později zamíří i Sendivoj. To je zkrátka úděl alchymistů.
Zlato zaplacené zlatem
Schopný alchymista si u dvora Rudolfa II. přijde na slušné jmění. Řada z nich se stává majiteli pražský domů, skupují vesnice… Kolik přesně alchymisté císaře stáli, není známo.
Jiného zapáleného podporovatele alchymie, Viléma z Rožmberka (1535–1592), ale ve stejné době stáli údajně 300 000 zlatých. Za 50 000 zlatých bylo tehdy možné pořídit venkovské panství.
Foto: wikipedia.org
