„Každý den vyšleme nad Německo tisíce letadel,“ maluje si maršál RAF Arthur Harris. Ne nadarmo se mu přezdívá Bombarďák. Jenže sami Britové takovou silou nedisponují. Musejí pomoci Američané. Opravdové peklo nad Německem začíná s rokem 1943…
Hamburk je v té době druhým největším německým městem (v roce 1940 v něm žily téměř dva miliony obyvatel). Nejenže se tu nacházejí loděnice nebo ponorková základna, jsou zde i ropné rafinérie. Zkrátka ideální cíl pro spojenecký nálet.
Britové společně s Američany v posledním červencovém týdnu roku 1943 rozjíždějí operaci s krycím názvem Gomora. Nemohl být vybrán příhodnější. Stejně jako Bůh podle Bible seslal z nebe ohnivou zkázu na obyvatele hříšného města, Spojenci nyní zlikvidují Hamburk.
Německé Nagasaki
Během osmi dní a sedmi nocí podniknou na severoněmecké město celkem osm náletů. Nejničivější úder přichází 27. července. Kombinace horkého letního počasí, vyprahlého území a obrovského množství svržených zápalných bomb vede ke vzniku ohnivé bouře.
Ulicemi Hamburku se žene hořící tornádo, jehož teplota dosahuje 800 ºC. Zničí vše, co mu stojí v cestě. Operace Gomora, jejíž následky bývají srovnávány s osudem japonského Nagasaki, si vyžádá více než 40 000 mrtvých, další tisíce lidí jsou zranění.
600 000 osob se ocitá bez střechy nad hlavou. Kompletně je zničena polovina města, dvě obytné čtvrti, v nichž převážně žily rodiny přístavních dělníků, jsou srovnány se zemí. Zdejší průmysl dostává tvrdý zásah, z něhož se už po zbytek války zcela nevzpamatuje.
Blízko k vítězství
Spojencům k úspěchu pomáhá použití nových zbraní. Jednak jde o bomby typu Blockbuster s obrovskou výbušnou silou, jednak o ty s krycím názvem Window. Spojenecká letadla před útokem vypustila tisíce hliněných proužků, které oslepily německé radary.
Protiletecká obrana tak nestihla na blížící se bombardéry zareagovat včas. Osud Hamburku otřese celým Německem.
„Tehdy se na ministerstvu letectví během porad říkalo, že pokud Spojenci tento úspěch zopakují na dalších čtyřech pěti městech, třetí říše se zhroutí,“ uvedl po válce Hitlerův architekt Albert Speer (1905–1981).
