Egyptská královna Kleopatra spáchala sebevraždu a její přemožitel Octavianus se chystá říši na Nilu připojit k Římu. V krátkém, 18denním mezidobí ale zůstane, alespoň formálně vzato, faraonem 16letý Caesarion.
Levoboček slavného římského vojevůdce a diktátora je ovšem trnem v oku mnoha mocným.
Na rozdíl od jeho matky, která svou první armádu shromáždila už ve 20 letech, Caesarionovi (47–30 př. n. l.) schází účinná podpora poddaných. Na faktické převzetí trůnu nemůže ani pomyslet. Kleopatra (asi 69–31 př. n.
l.) si až těsně před svou smrtí uvědomila osudovou chybu – a to, že syna předčasně uznala plnoletým, a zároveň ho tak učinila nesmírně zranitelným.
I vy se staňte členem našeho History Plus klubu a odemkněte si tak tento i všechny ostatní Premium články a užívejte si nerušené procházky českou i světovou historií.
Jako člen History Plus klubu získáte nejen plný přístup ke všem článkům zde na historyplus.cz, ale také výhodné slevy na knihy a časopisy z našeho vydavatelství.
Členství v History Plus klubu stojí pouhých 69 Kč měsíčně a můžete ho kdykoliv zrušit. Pokud chcete členství ještě výhodněji, můžete si vybrat roční předplatné za 690 Kč a získat tak 2 měsíce zdarma.
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
Z díla slavného dějepisce Marka Terentia Varra (116–27 př. n. l.) se mnoho nedochovalo, něco ale přece. Údajné založení Říma, od něhož se počítal římský kalendář, datoval do třetího roku šesté olympiády, tedy do roku 753 př. n. l.
Gaius Julius Caesar provádí roku 46 př. n. l. reformu římského kalendáře. Tomu novému se začne říkat juliánský, počítá se 365 dny v roce a s každým čtvrtým rokem přestupným o 366 dnech a je využíván až do roku 1582.