Nedokáže z nevěsty spustit oči. Překrásná brunetka s pikantním nosíkem si i přes své mládí počíná sebejistě ve společnosti anglického krále a následníka trůnu. Tento úlovek si svůdník Buckingham nenechá ujít.

Rozhodně nenarazil na žádnou puťku. Lucy Percyová (1599–1660) se dokázala vzepřít svému šlechtickému otci a prosadila si sňatek s Jamesem Hayem (asi 1580–1636), hrabětem z Carlisle.

Vytušila, že s tímto předním dvořanem krále Jakuba I. (1566–1625) se dostane na výsluní, ke dvoru. Tam bude moct spřádat své intriky a plány, jak zasahovat do politiky, získávat výhody pro sebe a své blízké.

Dlouho se jí to dařilo, udržovala si pozici velmi vlivné osoby. Dokonce se prý stala předlohou pro románovou postavu Milady de Winter ze Tří mušketýrů Alexandra Dumase (1802–1870). Hraběnka z Carlisle sice neskončila v rukou kata, ale neměla k tomu daleko…

Manžel mlčí

Na její svatební hostinu v listopadu 1617 se dostavil výkvět Anglie. „Lord Hay má štěstí, taková půvabná žena a o hodně mladší,“ hodnotí přítomní pánové nevěstu.

George Villiers (1592–1628), vévoda z Buckinghamu a favorit krále, záhy začíná rozhazovat své sítě. Manžel té krásky pobývá jako vyslanec v zahraničí a jeho návrat proslulý svůdník záměrně zdržuje. Přesto mu trvá dva roky, než Lucy získá za milenku.

Její choť to přijme, nemůže si dovolit ztratit Buckinghamovu, potažmo královu přízeň.

Svůj velkolepý vstup na scénu dvorské politiky však učiní lady Carlisleová až v roce 1626. Tehdy se stává dvorní dámou Henrietty Marie Francouzské (1609–1669), manželky nového krále Karla I. (1600–1649).

Vymyslí si neštovice

Buckinghama nesnáší, ale s jeho milenkou se královna spřátelí. Zvlášť když jí lady Carlisleová přináší zasvěcené informace ode dvora a zapojuje se s chutí do jejích dvorských divadelních představení.

Brzy se svůdná brunetka stává múzou anglických básníků i inspirací pro malíře a užívá si svého výsadního postavení. Pak přijde šok – vražda Buckinghama. „Onemocněla neštovicemi a stáhla se ode dvora,“ píše Lucyin bratr jejímu muži do ciziny.

Manželovi se choť ozve až po dvou měsících, po něž podle některých nebyla nemocná, ale truchlila pro Buckinghama. Každopádně její krásnou tvář nepoznamenala ani neštovička. S manželem si silné postavení u dvora i poté udrží. Pak ale umírá také James Hay a kráska se musí poohlédnout po jiném příznivci.

Dvojitá agentka

Pouto zpečetili výměnou svých portrétů. Lucy upřela své krásné oči na vlivného Thomase Wentwortha (1593–1641), hraběte ze Straffordu, poradce Karla I. a místokrále v Irsku. On její zájem opětoval.

Když je za velezradu popraven a v zemi se schyluje k občanské válce, vybírá si šikovná lady za milence hvězdu z řad parlamentní opozice, Johna Pyma (1584–1643). Od té doby přechází z jednoho tábora do druhého, předává zprávy střídavě jedné a druhé straně.

Díky ní se podaří včas uprchnout Pymovi a dalším čtyřem členům parlamentu před zatčením a obžalobou z velezrady, které na ně chystá král. Nakonec sama v březnu 1649 skončí v Toweru.

Pobude si v proslulém žaláři přes rok a po propuštění se už na politické výsluní nevrátí.