17. 11. 1989: Zásah policie proti studentům v Praze. Začala sametová revoluce.    
Domů     Proč zmizela harappská kultura?
Proč zmizela harappská kultura?
17.4.2025

Dezertér Charles Masson se rozhlédne kolem sebe a oněmí úžasem. Před sebou vidí trosky města. Kvádříky pálených cihel dokonale zapadají jeden do druhého. Ulice tvoří pravoúhlý labyrint.

Svůj objev z roku 1827 si Brit Charles Masson (1800‒1853) nenechá pro sebe. Popíše ho v knize Příběh různých cest v Balúčistánu, Afghánistánu a Pandžábu.

Trvá ale ještě téměř jedno století, než jsou Harappa a nedaleké Mohendžodaro skutečně objeveny archeology.

Ti se do prvního bádání, zkoumajícího harappskou civilizaci, pouštějí v roce 1921. Odhalí, že vrcholné období rozkvětu obou měst na území dnešní Indie a Pákistánu nastalo v letech 2600–1900 př. n. l. Jenže dál už jsou to jen samé záhady. Včetně té, proč dávná kultura vlastně zanikla…

Uctívali vodu

Výzkumy obou měst převracejí znalosti o starověku naruby. Chybí tu spousta věcí, pro jiné civilizace z dané doby typické. Nevyskytují se tu zbraně. Zdejší obyvatelé nevyužívali k práci koně.

Nežili tu vládci, kteří by plýtvali energií na stavbu obrovských památníků jako třeba egyptští faraoni. Mezi lidmi panovalo nezvyklé rovnostářství, vlastnili stejné domy, všichni byli přibližně stejně bohatí.

V mnoha starověkých městech ulice směřují k centru, které tvoří paláce vládců. Mohendžodaro i Harappa jsou ale mozaikou uliček, které na sebe pravoúhle navazují, jedna je jako druhá. Středobodem života místních se stává voda.

Budují dokonalé systémy vodovodů, kanalizací nebo splachovací toalety. Podle všeho tu voda nesloužila jen k fyzické, ale i duchovní očistě. V představách některých odborníků se proto rodí teorie o jakémsi „vodním náboženství“. Další ji však odmítají.

Pravoúhlé ulice a stejné domy budí rovnostářský dojem. Paláce vládců chybí.
Pravoúhlé ulice a stejné domy budí rovnostářský dojem. Paláce vládců chybí.

Nerozluštěné písmo

Kupec s drahými látkami přijíždí do Harappy za obchodem. Jako cizince ho tu vítají s otevřenou náručí, jde o multikulturní společnost. Kdyby tu chtěl žít, nikdo mu nebude bránit.

Kvetoucí zahraniční obchod potvrzují různé nalezené artefakty včetně keramiky nebo šperků. Vstřícnost vůči cizincům, absence zbraní, a tedy neschopnost se bránit, to vše nahrává domněnkám, zda za zánikem Harappy a Mohendžodara nestál útok nepřátel.

Ve hře je kmen Árjů, přicházející ze severu. Neexistuje ale žádné písemné nebo jiné svědectví, které by jeho dobyvačné úmysly dokazovalo.

I když se na destičkách zachovalo písmo obsahující asi 40 znaků, o němž indický počítačový expert Rajesh Rao, říká, že „ukazuje určité statistické zákonitosti, jež se shodují s přirozenými jazyky“, nikdo ho dosud nedokázal rozluštit.

Právě to ztěžuje snahu vyřešit hádanku, proč vyspělá kultura vlastně zmizela. O jejím zániku ale existují i další teorie…

Harappa tvoří centrum obchodu. Cizí kupce tu přijímají s otevřenou náručí.
Harappa tvoří centrum obchodu. Cizí kupce tu přijímají s otevřenou náručí.

Sucho vyhání z měst

Obyvatelé města se s obavami dívají k nebi. Je modré a slunce doslova žhne. Nikde ani mráček. „Sucho. Trvá to celé měsíce a je to pořád horší,“ povzdychnou si. Se strachem v očích pozorují vysychající koryto řeky. „Obilí s velkými zrny už pěstovat nemůžeme.

Sotva trochu vyroste, schne rovnou na políčkách,“ stěžují si. Zkoušejí odolnější plodiny, které ale nenabízejí tak velkou úrodu. Mnozí utíkají z měst. Hledají v krajině místa, kde by se ještě dalo hospodařit.

Když už jsou města zčásti vylidněná a poslední obyvatelé zdecimovaní horkem, vtrhnou sem nepřátelé a snadno vyplení jejich domy. Za koncem harappské kultury tak může stát kombinace přírodní katastrofy a nepřátelského útoku.

Stěhovali se za lepším?

Hodně historiků si rovněž myslí, že k úplnému zániku kultury nedošlo. Například samotná Harappa přežívala ještě dlouhá staletí po kolapsu civilizace kolem roku 1900 př. n. l.

Tehdy možná nešlo o náhlou katastrofu, ale postupné zhoršování klimatické situace, kvůli kterému obyvatelé přesídlovali do oblastí kolem řeky Gangy, kde zřejmě byly podmínky k životu příznivější.

V období kolem roku 1200 př. n. l se totiž v těchto místech zrodila vzkvétající města a nelze vyloučit, že je založili právě potomci obyvatel Harappy a Mohendžodara.

*** Ochrana trosek ***

* V současnosti nelítostné přírodní podmínky způsobují rozpad ruin obou legendárních měst…Někteří badatelé se proto přiklánějí k názoru, že by bylo lepší zbytky Harappy a Mohendžodara vůbec neodkrývat, aby se zachovaly pro budoucí generace.

* Další požadují již odkryté části znovu zasypat. „Zasypané bude chráněné,“ říká doslova harvardský profesor Richard Meadow. Někteří jeho kolegové ale chtějí ve výzkumech pokračovat.

Zdroje informací a fotografie
Související články
reklama
Zajímavosti
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné. […]
premium
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité, […]
Prohibici se snažil zavést už Český Achilles
„Nepít alkohol je proti lidské přirozenosti. Člověk musí mít radost ze života!“ argumentují studenti při diskuzi s T. G. Masarykem. Budoucí čs. prezident je však rychle zpraží: „Lidé pitím slábnou na těle i na duchu, ničí sebe i svou rodinu – to že jsou radosti životní? Jakápak je to radost ze života, když jednotlivec, rodina, národ […]
premium
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského […]
Věda a vynálezy
Citroën si vychovával zákazníky už od kolébky
Sází na originální reklamu a za propagaci svých aut utrácí milionové částky. Rád riskuje a snaží se vyrábět levné a přitom kvalitní vozy, o nichž bude s obdivem mluvit „celý svět“. Francouzský průmyslník a vizionář André Citroën si prostě plní svoje sny a během života vybuduje základy respektované automobilové značky, která letos slaví 100. narozeniny!   […]
Penicilin: Fleming vydělal na své zapomnětlivosti
Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí.   1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis. Hrůzy […]
Slavnostní otevření Panamského průplavu: Američané museli nejdřív porazit moskyty
Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných. Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.   Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od […]
Sigmund Freud: Ve středověku by ho upálili?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
epochalnisvet.cz
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex,
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
enigmaplus.cz
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich záni
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
21stoleti.cz
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců - mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vy
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz