21. 11. 1344: Jan Lucemburský položil základní kámen ke gotické novostavbě katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.    
Domů     Proč zmizela harappská kultura?
Proč zmizela harappská kultura?
17.4.2025

Dezertér Charles Masson se rozhlédne kolem sebe a oněmí úžasem. Před sebou vidí trosky města. Kvádříky pálených cihel dokonale zapadají jeden do druhého. Ulice tvoří pravoúhlý labyrint.

Svůj objev z roku 1827 si Brit Charles Masson (1800‒1853) nenechá pro sebe. Popíše ho v knize Příběh různých cest v Balúčistánu, Afghánistánu a Pandžábu.

Trvá ale ještě téměř jedno století, než jsou Harappa a nedaleké Mohendžodaro skutečně objeveny archeology.

Ti se do prvního bádání, zkoumajícího harappskou civilizaci, pouštějí v roce 1921. Odhalí, že vrcholné období rozkvětu obou měst na území dnešní Indie a Pákistánu nastalo v letech 2600–1900 př. n. l. Jenže dál už jsou to jen samé záhady. Včetně té, proč dávná kultura vlastně zanikla…

Uctívali vodu

Výzkumy obou měst převracejí znalosti o starověku naruby. Chybí tu spousta věcí, pro jiné civilizace z dané doby typické. Nevyskytují se tu zbraně. Zdejší obyvatelé nevyužívali k práci koně.

Nežili tu vládci, kteří by plýtvali energií na stavbu obrovských památníků jako třeba egyptští faraoni. Mezi lidmi panovalo nezvyklé rovnostářství, vlastnili stejné domy, všichni byli přibližně stejně bohatí.

V mnoha starověkých městech ulice směřují k centru, které tvoří paláce vládců. Mohendžodaro i Harappa jsou ale mozaikou uliček, které na sebe pravoúhle navazují, jedna je jako druhá. Středobodem života místních se stává voda.

Budují dokonalé systémy vodovodů, kanalizací nebo splachovací toalety. Podle všeho tu voda nesloužila jen k fyzické, ale i duchovní očistě. V představách některých odborníků se proto rodí teorie o jakémsi „vodním náboženství“. Další ji však odmítají.

Pravoúhlé ulice a stejné domy budí rovnostářský dojem. Paláce vládců chybí.
Pravoúhlé ulice a stejné domy budí rovnostářský dojem. Paláce vládců chybí.

Nerozluštěné písmo

Kupec s drahými látkami přijíždí do Harappy za obchodem. Jako cizince ho tu vítají s otevřenou náručí, jde o multikulturní společnost. Kdyby tu chtěl žít, nikdo mu nebude bránit.

Kvetoucí zahraniční obchod potvrzují různé nalezené artefakty včetně keramiky nebo šperků. Vstřícnost vůči cizincům, absence zbraní, a tedy neschopnost se bránit, to vše nahrává domněnkám, zda za zánikem Harappy a Mohendžodara nestál útok nepřátel.

Ve hře je kmen Árjů, přicházející ze severu. Neexistuje ale žádné písemné nebo jiné svědectví, které by jeho dobyvačné úmysly dokazovalo.

I když se na destičkách zachovalo písmo obsahující asi 40 znaků, o němž indický počítačový expert Rajesh Rao, říká, že „ukazuje určité statistické zákonitosti, jež se shodují s přirozenými jazyky“, nikdo ho dosud nedokázal rozluštit.

Právě to ztěžuje snahu vyřešit hádanku, proč vyspělá kultura vlastně zmizela. O jejím zániku ale existují i další teorie…

Harappa tvoří centrum obchodu. Cizí kupce tu přijímají s otevřenou náručí.
Harappa tvoří centrum obchodu. Cizí kupce tu přijímají s otevřenou náručí.

Sucho vyhání z měst

Obyvatelé města se s obavami dívají k nebi. Je modré a slunce doslova žhne. Nikde ani mráček. „Sucho. Trvá to celé měsíce a je to pořád horší,“ povzdychnou si. Se strachem v očích pozorují vysychající koryto řeky. „Obilí s velkými zrny už pěstovat nemůžeme.

Sotva trochu vyroste, schne rovnou na políčkách,“ stěžují si. Zkoušejí odolnější plodiny, které ale nenabízejí tak velkou úrodu. Mnozí utíkají z měst. Hledají v krajině místa, kde by se ještě dalo hospodařit.

Když už jsou města zčásti vylidněná a poslední obyvatelé zdecimovaní horkem, vtrhnou sem nepřátelé a snadno vyplení jejich domy. Za koncem harappské kultury tak může stát kombinace přírodní katastrofy a nepřátelského útoku.

Stěhovali se za lepším?

Hodně historiků si rovněž myslí, že k úplnému zániku kultury nedošlo. Například samotná Harappa přežívala ještě dlouhá staletí po kolapsu civilizace kolem roku 1900 př. n. l.

Tehdy možná nešlo o náhlou katastrofu, ale postupné zhoršování klimatické situace, kvůli kterému obyvatelé přesídlovali do oblastí kolem řeky Gangy, kde zřejmě byly podmínky k životu příznivější.

V období kolem roku 1200 př. n. l se totiž v těchto místech zrodila vzkvétající města a nelze vyloučit, že je založili právě potomci obyvatel Harappy a Mohendžodara.

*** Ochrana trosek ***

* V současnosti nelítostné přírodní podmínky způsobují rozpad ruin obou legendárních měst…Někteří badatelé se proto přiklánějí k názoru, že by bylo lepší zbytky Harappy a Mohendžodara vůbec neodkrývat, aby se zachovaly pro budoucí generace.

* Další požadují již odkryté části znovu zasypat. „Zasypané bude chráněné,“ říká doslova harvardský profesor Richard Meadow. Někteří jeho kolegové ale chtějí ve výzkumech pokračovat.

Zdroje informací a fotografie
Související články
reklama
Zajímavosti
Provokovaly plné stadiony za protektorátu Němce?
„Gól,“ bouří fanoušci na tribuně na pražské Letné. Vlastenecká fotbalová srdce jásají. Právě se podařilo poslat branku do sítě nenáviděných okupantů. Kromě míče na jejich adresu občas letí vzduchem i peprná nadávka, buráky, nebo dokonce kámen… „Čechům, kteří ve sportu, jak známo hrají velkou úlohu, bude i nadále ponechána volnost, aby si pořádali svoje zemské […]
premium
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku.  Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz […]
5 leteckých útěků z totality: K úspěchu dopomohly i prášky na spaní
Mezi mraky probíhá letecký souboj. Po zuby ozbrojená stíhačka MiG ale nalézá překvapivě rovnocenného soupeře v nenápadném letadélku Zlín. V jeho kokpitu totiž projektilům z palubního kanonu brilantně uhýbá mistr světa v letecké akrobacii. Tisíce lidí touží uprchnout z totalitního režimu, ale ne všichni mají k dispozici potřebné možnosti a podmínky k úspěšnému překonání pečlivě střežených hranic. Pro piloty jsou hranice prostupnější […]
premium
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme, […]
Věda a vynálezy
Citroën si vychovával zákazníky už od kolébky
Sází na originální reklamu a za propagaci svých aut utrácí milionové částky. Rád riskuje a snaží se vyrábět levné a přitom kvalitní vozy, o nichž bude s obdivem mluvit „celý svět“. Francouzský průmyslník a vizionář André Citroën si prostě plní svoje sny a během života vybuduje základy respektované automobilové značky, která letos slaví 100. narozeniny!   […]
Penicilin: Fleming vydělal na své zapomnětlivosti
Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí.   1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis. Hrůzy […]
Slavnostní otevření Panamského průplavu: Američané museli nejdřív porazit moskyty
Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných. Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.   Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od […]
Sigmund Freud: Ve středověku by ho upálili?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz