Vyhodíte ho dveřmi, vrátí se oknem. Tak by se dala charakterizovat politická kariéra Řeka Peisistrata, který se teprve na třetí pokus prosadil a stal se v období antiky historicky prvním athénským tyranem.

Nečekaně zaútočí

Píše se rok 546 př. n. l., když se Peisistratos rozhodne chopit moci v Athénách – už potřetí. Jeho předchozí dva pokusy neměly nikdy dlouhého trvání. Teď neponechá nic náhodě.

Během posledního exilu zbohatl v Makedonii na těžbě zlata a stříbra, takže si může najmout žoldnéře, s nimiž proti městu v nečekaném okamžiku vyrazí. Athéňané se nezmohou na odpor. Peisistratos se stává jejich vládcem.

Drží se zákonů

Slovo „tyran“ je z dnešního pohledu vnímáno negativně. Ve starověku to však neplatí. Historik Herodotos (asi 484–430/420 př. n. l.) nebo filozof Aristoteles (384–322 př. n. l.) naopak vnímají Peisistratovu tyranidu velmi pozitivně.

Ostatně se ve většině případů držel ústavy, kterou dal dříve Athéňanům jeho příbuzný, zákonodárce Solon (asi 638–559 př. n. l.)

Utrácí za slavnosti

Ač sám pochází z bohaté aristokratické rodiny, Peisistratos opře svou vládu především o chudší vrstvy obyvatel. K posílení svého vlivu využívá jejich nespokojenosti a zavádí třeba daň pro majitele pozemků. Ví, jak se zalíbit co nejširší populaci i jinak.

Spoustu prostředků vynakládá na slavnosti na počest boha Dionýsa nebo podporuje hry Panathenaje, opěvující bohyni Athénu. Na jeho péči se mohou spolehnout různí umělci nebo stavitelé. Zlato a stříbro putuje na vybudování chrámů na Akropoli.

Posiluje význam města

Athény pod vládou tyrana Peisistrata vzkvétají a v celém Egejském moři začínají hrát prim. Je to i díky masivnímu vývozu zejména olivového oleje. Peisistratos zakrátko diplomaticky zasahuje také do dění v okolních městských státech.

Do některých se snaží prosadit své nohsledy. Jiná strategicky důležitá místa si přímo podmaňuje.

Bere si dětská rukojmí

Své věrné Peisistratos dosazuje do nejrůznějších funkcí při správě Athén. Zatímco mu většina lidí nadšeně tleská a on se těší nesmírné popularitě, jeho odpůrci se třesou strachy.

Aby si svou moc pojistil, bere si tyran děti některých oponentů jako rukojmí a odváží je na ostrov Naxos. Jeho další rivalové Athény opouštějí. Zůstává otázkou, zda dobrovolně, nebo z donucení.

Vládu předá synovi

Dobře ví, že jeho vláda nebude trvat věčně. Před možným převratem se jistí zřízením speciální vojenské jednotky, která je mu neustále nablízku. Nakonec Peisistratos umírá v roce 527 př. n. l. přirozenou smrtí.

Vládu nad Athénami tehdy po něm převezme jeho nejstarší syn Hippias (†490 př. n. l.), jenž se – rovněž jako tyran – udrží u moci až do roku 510 př. n. l., než je lidem donucen opustit město.