18. 9. 1793: Americký prezident George Washington položil základní kámen ke Kapitolu, v němž se dodnes schází Kongres. Stavba trvala dalších téměř 100 let.    
Domů     Lednicko-valtický areál: Měl geniální architekt Lichtenštejnů plné zuby?
Lednicko-valtický areál: Měl geniální architekt Lichtenštejnů plné zuby?
3.2.2024
Janův hrad

Končiny kolem jihomoravské Lednice bývaly pusté a podmáčené. Lichtenštejnové ale měli dostatek peněz a také vizí, aby je proměnili v nejúžasnější komponovanou krajinu na celém evropském kontinentu.

Od chvíle, kdy se panství kolem vsi Lednice v roce 1322 ujímá rod Lichtenštejnů, začíná se okolní terén proměňovat. Přibývají rybníky a jejich okolí stále více připomíná spíše park než volnou přírodu.

Do tohoto prostředí zasazuje Hartmann II. z Lichtenštejna (1544–1585) na sklonku 16. století svůj renesanční zámek Lednice, který buduje na místě původní středověké vodní tvrze. To ale ještě není stavba, kterou tu lze vidět dnes.

O století později ji totiž nahrazuje barokní zámek s jízdárnou a už jen drobné úpravy pak v polovině 19. století Lichtenštejnům stačí, aby Lednici proměnili v luxusní reprezentační sídlo, kde si dává dostaveníčko evropská šlechta raději než ve Vídni.

Propojení s nedalekým zámkem Valtice dává vzniknout přírodnímu areálu o rozloze 300 km2, který nemá obdoby nejen v českých zemích, ale je považován za nejrozsáhlejší komponovanou krajinu v Evropě.

A jak už je zvykem doby, nemohou chybět ani romantické stavby, dotvářející charakter celé krajiny…

Minaret

Prvky orientální architektury jsou v módě, a tak Lichtenštejnové v letech 1797–1802 vybavují areál minaretem podle návrhu architekta Josefa Hardtmutha (1758–1816). Téměř 60 metrů vysoká štíhlá stavba ovšem vůbec nevzniká lehce.

Bažinaté podloží je třeba nejprve zpevnit, k čemuž poslouží 500 dubových sloupů, zapuštěných do terénu. Teprve na nich je pak možné minaret vztyčit.

Po překonání 302 schodů se návštěvníkům z jeho ochozů nabídne krásný výhled na romantická zákoutí v lužních lesích kolem Dyje.

Janův hrad

Architekt Jan Hardtmuth ještě nemá hotový minaret, ale hlavu už má plnou dalšího projektu. Bude se jmenovat Janův hrad neboli Janohrad, dostane podobu umělé romantické zříceniny a má být velkolepým komplexem určeným ke shromažďování panstva před honem.

Kníže Alois I. (1759–1805) nechá sice architekta projekt hodně zmenšit a zjednodušit, ale ani tak se dokončení nedočká. To se podaří až jeho nástupci Janu I. Josefovi z Lichtenštejna (1760–1836). V roce 1808 tak Janův hrad se čtyřmi nárožními věžemi poprvé otevírá své brány.

Dianin chrám

Architekt Josef Hardtmuth nemá u Lichtenštejnů vždy na růžích ustláno. Geniální stavitel si stále více stěžuje na neodborné zásahy do svých plánů. V roce 1812 z Lednice odchází a na rozloučenou píše knížeti rozhořčený dopis.

„Kdo jiný než Vaše Jasnost nese vinu, že mnoho tak nákladně provedených staveb je zčásti podrobováno velké kritice, zčásti slouží k nedobrému ohlasu pro stavebníka i stavitele?“ ptá se odvážně a vyjmenovává důvody své nespokojenosti.

Projekt velkorysého klasicistního loveckého zámečku, známého jako Dianin chrám, tak Hardtmuth sice vypracuje, ale o jeho realizaci se už musí postarat jeho nástupce ve funkci lednického stavebního ředitele, vídeňský architekt Josef Kornhäusel (1782–1860).

Apollonův chrám

Kornhäusel v roce 1819 na pahorku jižně od Mlýnského rybníka dokončuje své životní dílo –zámeček zvaný Apollonův chrám. Jméno dostává podle ústředního reliéfu zobrazujícího boha Apollona na slunečním voze, taženém čtyřspřežím.

Objekt, který se inspiruje slavnou vilou herečky a tanečnice Marie-Madeleine Guimardové (1743–1816) v Paříži, slouží k odpočinku a kratochvílím panstva a daleká vyhlídka ze střešní terasy je pozvánkou pro šlechtu i pro dnešní turisty.

Kaple sv. Huberta

Práce na zvelebování areálu pokračují půl století. Poslední a nejmladší stavbou se v roce 1855 stává kaple sv. Huberta, ukrytá uprostřed Bořího lesa. Tvůrci si dávají záležet na tom, aby vypadala mnohem starší, než ve skutečnosti je.

K tomu slouží nejen novogotický sloh, ale i falešné středověké kamenické značky, vyryté na použitých stavebních kamenech. To už ale historii areálu tvoří jiní aktéři než u předchozích staveb. Autorem projektu je vídeňský architekt Jiří Wingelmüller (1810–1848).

Realizace svého díla se však nedožije, stačí pouze vypracovat plány a zorganizovat náročné dopravení stavebního materiálu na místo.

Foto: wikipedia.org

Související články
reklama
Zajímavosti
Filip I. Francouzský: Uspokojoval jen tělesné tužby?
Zapudil svou manželku, prý mu vadila její tloušťka. Nahradí ji mladší ženou, která je ale tehdy už vdaná. Filip v tom problém nevidí. Prostě si ji vezme a plnými doušky si užívá jejího půvabu. Výzvy papeže k ukončení nezdravého manželství ignoruje, a tak přijde trest. Je první z královské dynastie Kapetovců, koho při křtu pojmenovali […]
premium
5 úchvatných zámeckých knihoven: Vznikly z vášně, žalu i peněz Rothschildů
Nešťastná vdova oplakává svého muže a hledá nový smysl života. „Založím knihovnu, která bude první mezi všemi,“ rozhoduje se nakonec. A už také ví, kam knihovnu umístí. V zámecké věži jí to bude dokonale slušet. Šlechtická sídla nesloužila jen pro pohodlný život svých majitelů. Ti je někdy dokázali proměnit i v centra vzdělanosti. Nejčastěji po sobě zanechali […]
premium
Římské lázně: Nechyběla v nich ani knihovna
Dva římští řemeslníci rázují po ulici v družném hovoru. O kousek dál kráčí vznešená dáma, doprovázená otrokyní. Všichni míří do blízkých Caracallových lázní v jihovýchodní části města. Drobný zvonek právě oznámil, že byly otevřeny. Vstup do nich je zadarmo nebo za symbolickou cenu. Očistnou koupel si tak může dopřát úplně každý.   Nejenže se zbaví […]
Malíř Ghirlandaio: Záleželo mu na slávě, ne na bohatství
Uměleckou dílnou Domenika Ghirlandaia se prochází nový žák. Ačkoli je mu pouhých 13 let, prokazuje už tehdy naprosto mimořádné nadání. Oním mladíkem je Michelangelo Buonarroti. Jeho učitel ale ovlivní mnohé další geniální umělce. Patří mezi ně také Leonardo da Vinci… Pracuje pro papeže, Mediceje a další přední florentské osobnosti. Řeč je o renesančním malíři Domeniku […]
premium
Věda a vynálezy
Penicilin: Fleming vydělal na své zapomnětlivosti
Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí.   1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis. Hrůzy […]
Slavnostní otevření Panamského průplavu: Američané museli nejdřív porazit moskyty
Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných. Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.   Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od […]
Sigmund Freud: Ve středověku by ho upálili?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Měla první řiditelná vzducholoď problémy s větrem?
I když fouká slabý větřík, Giffard se nedokáže se svou vzducholodí otočit a letět nazpět. Je zklamaný, nicméně radost mu udělá alespoň to, že s ní může zatáčet. Je to pro něj důkaz, že plně řiditelná vzducholoď není hloupým výmyslem. Chce to jen víc času a peněz, aby ji byl schopen sestrojit…   Síla páry ho […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz