31. 3. 1468: Uherský král Matyáš Korvín vypověděl válku českému králi Jiřímu z Poděbrad a vtrhl do Čech na křižáckou výpravu za znovunastolení katolicismu.    
Domů     Lednicko-valtický areál: Měl geniální architekt Lichtenštejnů plné zuby?
Lednicko-valtický areál: Měl geniální architekt Lichtenštejnů plné zuby?
3.2.2024
Janův hrad

Končiny kolem jihomoravské Lednice bývaly pusté a podmáčené. Lichtenštejnové ale měli dostatek peněz a také vizí, aby je proměnili v nejúžasnější komponovanou krajinu na celém evropském kontinentu.

Od chvíle, kdy se panství kolem vsi Lednice v roce 1322 ujímá rod Lichtenštejnů, začíná se okolní terén proměňovat. Přibývají rybníky a jejich okolí stále více připomíná spíše park než volnou přírodu.

Do tohoto prostředí zasazuje Hartmann II. z Lichtenštejna (1544–1585) na sklonku 16. století svůj renesanční zámek Lednice, který buduje na místě původní středověké vodní tvrze. To ale ještě není stavba, kterou tu lze vidět dnes.

O století později ji totiž nahrazuje barokní zámek s jízdárnou a už jen drobné úpravy pak v polovině 19. století Lichtenštejnům stačí, aby Lednici proměnili v luxusní reprezentační sídlo, kde si dává dostaveníčko evropská šlechta raději než ve Vídni.

Propojení s nedalekým zámkem Valtice dává vzniknout přírodnímu areálu o rozloze 300 km2, který nemá obdoby nejen v českých zemích, ale je považován za nejrozsáhlejší komponovanou krajinu v Evropě.

A jak už je zvykem doby, nemohou chybět ani romantické stavby, dotvářející charakter celé krajiny…

Minaret

Prvky orientální architektury jsou v módě, a tak Lichtenštejnové v letech 1797–1802 vybavují areál minaretem podle návrhu architekta Josefa Hardtmutha (1758–1816). Téměř 60 metrů vysoká štíhlá stavba ovšem vůbec nevzniká lehce.

Bažinaté podloží je třeba nejprve zpevnit, k čemuž poslouží 500 dubových sloupů, zapuštěných do terénu. Teprve na nich je pak možné minaret vztyčit.

Po překonání 302 schodů se návštěvníkům z jeho ochozů nabídne krásný výhled na romantická zákoutí v lužních lesích kolem Dyje.

Janův hrad

Architekt Jan Hardtmuth ještě nemá hotový minaret, ale hlavu už má plnou dalšího projektu. Bude se jmenovat Janův hrad neboli Janohrad, dostane podobu umělé romantické zříceniny a má být velkolepým komplexem určeným ke shromažďování panstva před honem.

Kníže Alois I. (1759–1805) nechá sice architekta projekt hodně zmenšit a zjednodušit, ale ani tak se dokončení nedočká. To se podaří až jeho nástupci Janu I. Josefovi z Lichtenštejna (1760–1836). V roce 1808 tak Janův hrad se čtyřmi nárožními věžemi poprvé otevírá své brány.

Dianin chrám

Architekt Josef Hardtmuth nemá u Lichtenštejnů vždy na růžích ustláno. Geniální stavitel si stále více stěžuje na neodborné zásahy do svých plánů. V roce 1812 z Lednice odchází a na rozloučenou píše knížeti rozhořčený dopis.

„Kdo jiný než Vaše Jasnost nese vinu, že mnoho tak nákladně provedených staveb je zčásti podrobováno velké kritice, zčásti slouží k nedobrému ohlasu pro stavebníka i stavitele?“ ptá se odvážně a vyjmenovává důvody své nespokojenosti.

Projekt velkorysého klasicistního loveckého zámečku, známého jako Dianin chrám, tak Hardtmuth sice vypracuje, ale o jeho realizaci se už musí postarat jeho nástupce ve funkci lednického stavebního ředitele, vídeňský architekt Josef Kornhäusel (1782–1860).

Apollonův chrám

Kornhäusel v roce 1819 na pahorku jižně od Mlýnského rybníka dokončuje své životní dílo –zámeček zvaný Apollonův chrám. Jméno dostává podle ústředního reliéfu zobrazujícího boha Apollona na slunečním voze, taženém čtyřspřežím.

Objekt, který se inspiruje slavnou vilou herečky a tanečnice Marie-Madeleine Guimardové (1743–1816) v Paříži, slouží k odpočinku a kratochvílím panstva a daleká vyhlídka ze střešní terasy je pozvánkou pro šlechtu i pro dnešní turisty.

Kaple sv. Huberta

Práce na zvelebování areálu pokračují půl století. Poslední a nejmladší stavbou se v roce 1855 stává kaple sv. Huberta, ukrytá uprostřed Bořího lesa. Tvůrci si dávají záležet na tom, aby vypadala mnohem starší, než ve skutečnosti je.

K tomu slouží nejen novogotický sloh, ale i falešné středověké kamenické značky, vyryté na použitých stavebních kamenech. To už ale historii areálu tvoří jiní aktéři než u předchozích staveb. Autorem projektu je vídeňský architekt Jiří Wingelmüller (1810–1848).

Realizace svého díla se však nedožije, stačí pouze vypracovat plány a zorganizovat náročné dopravení stavebního materiálu na místo.

Foto: wikipedia.org

Související články
reklama
Zajímavosti
Studovala první česká architektka načerno?
Varoval ji, že studium architektury je náročné i fyzicky. Vadila mu její neznalost angličtiny a francouzštiny. Milada přesto Jana Koulu přesvědčí, aby jí dal šanci na pražské technice studovat. Všem škarohlídům brzy dokáže, že si tuto příležitost zasloužila. Na dívčím gymnáziu Minerva v Praze získala kvalitní humanitní vzdělání. Jenže Milada Pavlíková (1895–1985) ho nevyužije, což […]
4 české podnikatelky: Odlévají zvony, vedou obchody a pálí kořalku
Estera ucítí vůni pepře, mísící se se zázvorem a hřebíčkem. Připomíná jí dětství. „Nedovolím jim, aby obchod získal někdo, kdo si to nezaslouží,“ říká si. Vyplatit dědictví černým ovcím rodiny je pro ni nepřijatelné!   Vdovské právo už v 17. století zajišťuje ženám, kterým zemřel manžel, různá privilegia, mezi která se mimo jiné řadí i […]
premium
Geniální námořník doplatil na urážku v kartách
Na poli za městem proti sobě za rozbřesku stojí dva sokové s napřaženými meči. Stačí jediný výpad, aby čepel prošla skrz celé tělo až do páteře, a kvůli banální hádce při kartách končí život muže, který se stal námořní legendou. Námořní admirál těžko dosáhne tak význačného postavení, pokud není dostatečně tvrdý, odvážný a odhodlaný. Všechny takové […]
Zmohl se Ferdinand IV. na slib jen v němčině?
Slavnostně vyzdobený chrám sv. Víta zažívá významný okamžik. Za vyzvánění zvonů a za dělových salv je česká koruna vložena na hlavu nového panovníka. Je jím přitom teprve 12letý chlapec. Ferdinand III. Habsburský (1608–1657) už dosáhl všeho, po čem v životě mohl jen toužit. Ve chvíli, kdy si v roce 1637 po smrti svého otce a předchůdce Ferdinanda […]
Věda a vynálezy
Bell vyvíjel telefon s uchem mrtvoly
„Pane Watsone, přijďte sem, prosím,“ telefonuje šéf svému asistentovi do vedlejší místnosti. Na první pohled na tomto hovoru není nic výjimečného. Až na to, že je to úplně první telefonní hovor historie. Rodák ze skotského Edinburghu Alexander Graham Bell (1847–1922) má mnoho zájmů. Hraje na klavír, studuje jazyky, ale především ho fascinuje věda. Okouzlí ho […]
5 kuchyňských vynálezů: Vznikla mikrovlnka díky čokoládě?
Technik s údivem strčí ruku do kapsy a vytáhne ji umazanou od rozteklé čokolády. Jak se mohla tak najednou rozpustit? Ještě pár minut potrvá, než mu dojde, že právě objevil princip jednoho z dnes naprosto samozřejmých kuchyňských spotřebičů. Používáme je v našich kuchyních denně, ale víme vůbec, jak a kdy vznikly a kdo je pro svět objevil? […]
premium
Stavělo stoku pod Albanským jezerem 30 tisíc otroků?
Uprostřed vyhaslého kráteru pod vrcholkem Monte Cavo nedaleko Říma se blyští modravá hladina. Patří proslulému Albanskému jezeru, na jehož březích stojí letní papežská rezidence v Castel Gandolfo. Zdejší podzemí skrývá další skvost – nejdelší odvodňovací tunel starověku. Podle historika Tita Livia ho vybudovali Římané. Je to ale pravda?   Římští vojáci s obavami hledí k […]
Měla první řiditelná vzducholoď problémy s větrem?
I když fouká slabý větřík, Giffard se nedokáže se svou vzducholodí otočit a letět nazpět. Je zklamaný, nicméně radost mu udělá alespoň to, že s ní může zatáčet. Je to pro něj důkaz, že plně řiditelná vzducholoď není hloupým výmyslem. Chce to jen víc času a peněz, aby ji byl schopen sestrojit…   Síla páry ho […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Samozřejmost jménem deštník: Proč ho muži kdysi odmítali nosit?
epochaplus.cz
Samozřejmost jménem deštník: Proč ho muži kdysi odmítali nosit?
Dnes ho bereme automaticky, když začne pršet, sáhneme po deštníku. Jenže po staletí šlo o luxusní symbol moci a elegance, který patřil především ženám a aristokracii. A muži? Ti raději promokli, než aby riskovali posměch. Deštník se objevuje už ve starověkém Egyptě, Číně nebo Mezopotámii, ale ne jako ochrana před deštěm. Slouží hlavně jako slunečník
Držte cholesterol na uzdě a vaše tělo vás bude milovat!
nejsemsama.cz
Držte cholesterol na uzdě a vaše tělo vás bude milovat!
Vysoký cholesterol o sobě prakticky nedává vědět. Většina lidí se o něm dozví až z výsledků preventivní prohlídky. Když váš lékař zjistí, že máte zvýšenou hladinu cholesterolu, často bývá první reakcí snaha rychle „upravit“ svůj jídelníček. To je jistě krok správným směrem, ale jen samotná dieta nestačí. Potřebujeme ho Navzdory své pověsti je cholesterol pro tělo nepostradatelný. Slouží
Co způsobuje záhadné výbuchy u jezera Seneca?
epochalnisvet.cz
Co způsobuje záhadné výbuchy u jezera Seneca?
Už celá staletí se u jezera Seneca v USA ozývají hlasité rány a dunění připomínající výstřely z děl doprovázené slabými, ale měřitelnými otřesy. Říká se jim „senecká děla“ či „jezerní bubny“ a pro vědce jsou stále neobjasněnou záhadou. Co může tyto tajemné zvuky způsobovat? Ledovcové jezero Seneca v americkém státě New York je se
Návrat Vondráčkové k zápasníkovi?
nasehvezdy.cz
Návrat Vondráčkové k zápasníkovi?
Podle našeho zdroje herečka ze serálu Ulice Lucie Vondráčková (46) měla být opět viděna s MMA bojovníkem Zdeňkem Polívkou (27), s nímž se na konci loňského roku rozešla. Prý jí měl pomáhat se stěhová
Kontroverzní Wolfgang Beltracchi poprvé v Praze
epochanacestach.cz
Kontroverzní Wolfgang Beltracchi poprvé v Praze
Od 7. května do 27. září 2026 představuje Wolfgang Beltracchi v pražském Obecním domě svoji aktuální tvorbu pod názvem „Divine Stories“ – „Božské příběhy“. Před 15 lety šokoval Beltracchi jako padělatel svět umění – svojí první pražskou výstavou ho nyní znovu provokuje. Skutečnost, že jde o umělce, který byl v roce 2011 odsouzen za falzifikaci
Perla lázeňské architektury hotel Nové Lázně slaví významné jubileum
iluxus.cz
Perla lázeňské architektury hotel Nové Lázně slaví významné jubileum
Léčebné lázně Mariánské Lázně, Ensana Hotels, si letos připomínají 130 let od otevření exkluzivního pětihvězdičkového hotelu Nové Lázně. Jeho výjimečná budova s unikátními Římskými lázněmi byla slavno
Jak správně rozmrazit maso?
panidomu.cz
Jak správně rozmrazit maso?
Většina z nás dělá při rozmrazování masa zásadní chybu. Snaží se o rychlý postup. Správné rozmrazení má bránit tomu, aby se v mase nepřemnožily škodlivé bakterie a aby mu zůstala jeho chuť a šťáva. Poradíme, jak na to, aby připravovaný pokrm opravdu chutnal. Jak to nedělat Nenechávejte maso nebo mražené potraviny rozmrzávat na kuchyňském stole.
Byla jsem vážně tak špatná teta?
skutecnepribehy.cz
Byla jsem vážně tak špatná teta?
Když se sestře narodily děti, hlídala jsem je a vychovávala hlavně já. Vyrůstaly s mými dětmi a já všem měřila stejně. Teď o mně šíří pomluvy a lži. Moje sestra Sabina si budovala celý život kariéru. Už v dětství byla jako mladší protežovaná, zatímco všechny povinnosti ležely na mně. Já se musela postarat o barák a babičku, sestra se vydala studovat vysokou školu.
Zeleninový krém s krupicovými nočky
tisicereceptu.cz
Zeleninový krém s krupicovými nočky
Polévka, která zachutná určitě i dětem. Suroviny na 2 porce 100 g mrkve 100 g celeru 100 g květáku 100 g zelené fazolky sůl 50 g rostlinného tuku zelená nať Na nočky 150 g krupice 2
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Most do pekla v Michiganu: Straší tu duchové zavražděných dětí?
enigmaplus.cz
Most do pekla v Michiganu: Straší tu duchové zavražděných dětí?
O staré lávce z 18. století se vyprávějí vskutku hrůzostrašné příběhy. Kdysi dávno tu prý šílený vrah tu zabil několik dětí a poté byl na stejném místě popraven. Od té doby v okolí mostu straší. Zazna
Plzeňský Prazdroj ukáže v přímém přenosu 280 dní dlouhou cestu k pivu
21stoleti.cz
Plzeňský Prazdroj ukáže v přímém přenosu 280 dní dlouhou cestu k pivu
Češi se považují za pivní odborníky. Přesto by málokdo z nich správně tipnul přesnou délku výroby piva. Překvapivě to není několik týdnů, ale zhruba tři čtvrtě roku. Plzeňský Prazdroj nyní představuje
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz