9. 4. 1667: V Pařížském Louvre se konala vůbec první veřejná výstava umění.    
Domů     Lednicko-valtický areál: Měl geniální architekt Lichtenštejnů plné zuby?
Lednicko-valtický areál: Měl geniální architekt Lichtenštejnů plné zuby?
3.2.2024
Janův hrad

Končiny kolem jihomoravské Lednice bývaly pusté a podmáčené. Lichtenštejnové ale měli dostatek peněz a také vizí, aby je proměnili v nejúžasnější komponovanou krajinu na celém evropském kontinentu.

Od chvíle, kdy se panství kolem vsi Lednice v roce 1322 ujímá rod Lichtenštejnů, začíná se okolní terén proměňovat. Přibývají rybníky a jejich okolí stále více připomíná spíše park než volnou přírodu.

Do tohoto prostředí zasazuje Hartmann II. z Lichtenštejna (1544–1585) na sklonku 16. století svůj renesanční zámek Lednice, který buduje na místě původní středověké vodní tvrze. To ale ještě není stavba, kterou tu lze vidět dnes.

O století později ji totiž nahrazuje barokní zámek s jízdárnou a už jen drobné úpravy pak v polovině 19. století Lichtenštejnům stačí, aby Lednici proměnili v luxusní reprezentační sídlo, kde si dává dostaveníčko evropská šlechta raději než ve Vídni.

Propojení s nedalekým zámkem Valtice dává vzniknout přírodnímu areálu o rozloze 300 km2, který nemá obdoby nejen v českých zemích, ale je považován za nejrozsáhlejší komponovanou krajinu v Evropě.

A jak už je zvykem doby, nemohou chybět ani romantické stavby, dotvářející charakter celé krajiny…

Minaret

Prvky orientální architektury jsou v módě, a tak Lichtenštejnové v letech 1797–1802 vybavují areál minaretem podle návrhu architekta Josefa Hardtmutha (1758–1816). Téměř 60 metrů vysoká štíhlá stavba ovšem vůbec nevzniká lehce.

Bažinaté podloží je třeba nejprve zpevnit, k čemuž poslouží 500 dubových sloupů, zapuštěných do terénu. Teprve na nich je pak možné minaret vztyčit.

Po překonání 302 schodů se návštěvníkům z jeho ochozů nabídne krásný výhled na romantická zákoutí v lužních lesích kolem Dyje.

Janův hrad

Architekt Jan Hardtmuth ještě nemá hotový minaret, ale hlavu už má plnou dalšího projektu. Bude se jmenovat Janův hrad neboli Janohrad, dostane podobu umělé romantické zříceniny a má být velkolepým komplexem určeným ke shromažďování panstva před honem.

Kníže Alois I. (1759–1805) nechá sice architekta projekt hodně zmenšit a zjednodušit, ale ani tak se dokončení nedočká. To se podaří až jeho nástupci Janu I. Josefovi z Lichtenštejna (1760–1836). V roce 1808 tak Janův hrad se čtyřmi nárožními věžemi poprvé otevírá své brány.

Dianin chrám

Architekt Josef Hardtmuth nemá u Lichtenštejnů vždy na růžích ustláno. Geniální stavitel si stále více stěžuje na neodborné zásahy do svých plánů. V roce 1812 z Lednice odchází a na rozloučenou píše knížeti rozhořčený dopis.

„Kdo jiný než Vaše Jasnost nese vinu, že mnoho tak nákladně provedených staveb je zčásti podrobováno velké kritice, zčásti slouží k nedobrému ohlasu pro stavebníka i stavitele?“ ptá se odvážně a vyjmenovává důvody své nespokojenosti.

Projekt velkorysého klasicistního loveckého zámečku, známého jako Dianin chrám, tak Hardtmuth sice vypracuje, ale o jeho realizaci se už musí postarat jeho nástupce ve funkci lednického stavebního ředitele, vídeňský architekt Josef Kornhäusel (1782–1860).

Apollonův chrám

Kornhäusel v roce 1819 na pahorku jižně od Mlýnského rybníka dokončuje své životní dílo –zámeček zvaný Apollonův chrám. Jméno dostává podle ústředního reliéfu zobrazujícího boha Apollona na slunečním voze, taženém čtyřspřežím.

Objekt, který se inspiruje slavnou vilou herečky a tanečnice Marie-Madeleine Guimardové (1743–1816) v Paříži, slouží k odpočinku a kratochvílím panstva a daleká vyhlídka ze střešní terasy je pozvánkou pro šlechtu i pro dnešní turisty.

Kaple sv. Huberta

Práce na zvelebování areálu pokračují půl století. Poslední a nejmladší stavbou se v roce 1855 stává kaple sv. Huberta, ukrytá uprostřed Bořího lesa. Tvůrci si dávají záležet na tom, aby vypadala mnohem starší, než ve skutečnosti je.

K tomu slouží nejen novogotický sloh, ale i falešné středověké kamenické značky, vyryté na použitých stavebních kamenech. To už ale historii areálu tvoří jiní aktéři než u předchozích staveb. Autorem projektu je vídeňský architekt Jiří Wingelmüller (1810–1848).

Realizace svého díla se však nedožije, stačí pouze vypracovat plány a zorganizovat náročné dopravení stavebního materiálu na místo.

Foto: wikipedia.org

Související články
reklama
Zajímavosti
Proč spadla Cválající Gertruda?
Mostní konstrukce se divoce vlní jako utržený list papíru ve větru. Lidé zanechávají auta napospas živlům a prchají ve snaze zachránit si holý život. Jeden z nejpyšnějších mostů světa za pár minut zmizí pod vodní hladinou. Most přes Tacomskou úžinu nedaleko amerického Seattlu má být zázrakem moderního stavitelství. „Bude to třetí nejdelší visutý most světa,“ slibuje […]
Hrad Balgonie okouzlil panovníky i templáře
Středověká obytná věž se vypíná do výšky 23 metrů. Z jejích úzkých oken je možné pozorovat zelené skotské pahorky, které se střídají s mlhavými údolími poblíž vesnice Milton of Balgonie nedaleko Glenrothes v hrabství Fife. Místo je spojené se skotskými králi, nejvlivnější šlechtou, ale i s templáři. Na hradě Balgonie historie dýchá doslova z každého […]
Debakl Římanů u Arausia: Za masakr mohli rozhádaní velitelé
Germáni rozprášili jejich předvoj. Nepříjemná zpráva přinutí Caepia, aby se vrátil zpět na druhý břeh řeky za konzulem Maximem. Jeho rozkazům se ale nepodvolí, na to je příliš ješitný! Místo toho na vlastní pěst zaútočí na nepřátelský tábor… Severní hranici Římské republiky začnou na konci 2. století př. n. l. ohrožovat migrující germánské kmeny. Jde […]
premium
5 lidských kuriozit z Barnumova obludária: Čtyřnohá dívka, vlkodlačí chlapec & vousatá kráska
„Pohleďte!“ zvolá principál a jedním trhem odsune závěs. Zraky návštěvníků se upřou na osobu na stupínku. Výkřiky hrůzy se mísí s fascinovanými údivy i škodolibým smíchem. „Je to člověk, nebo zvíře?“ honí se divákům zmatenými hlavami. Fyzické deformace táhnou a mnozí podnikavci si z nich udělají výnosný byznys.   Vystavuje se všechno – obrazy, sochy, […]
premium
Věda a vynálezy
Prskavkami Jakub I. oslavil svoje přežití
Pokouší se zkrotit oheň. Kallinikos z Heliopole pracuje na strašlivé zbrani, která má ničit nepřátelské lodě, a to i pod vodou! Jenže jeho experimenty se trochu zvrtnou. Místo speciální tekuté „bomby“ řecký architekt vynalezne prskající směs, ze které dnes mají radost děti i jejich rodiče.   S „výbušnou hlínou“ – směsí síry, ledku a dřevěného […]
Bell vyvíjel telefon s uchem mrtvoly
„Pane Watsone, přijďte sem, prosím,“ telefonuje šéf svému asistentovi do vedlejší místnosti. Na první pohled na tomto hovoru není nic výjimečného. Až na to, že je to úplně první telefonní hovor historie. Rodák ze skotského Edinburghu Alexander Graham Bell (1847–1922) má mnoho zájmů. Hraje na klavír, studuje jazyky, ale především ho fascinuje věda. Okouzlí ho […]
5 kuchyňských vynálezů: Vznikla mikrovlnka díky čokoládě?
Technik s údivem strčí ruku do kapsy a vytáhne ji umazanou od rozteklé čokolády. Jak se mohla tak najednou rozpustit? Ještě pár minut potrvá, než mu dojde, že právě objevil princip jednoho z dnes naprosto samozřejmých kuchyňských spotřebičů. Používáme je v našich kuchyních denně, ale víme vůbec, jak a kdy vznikly a kdo je pro svět objevil? […]
premium
Stavělo stoku pod Albanským jezerem 30 tisíc otroků?
Uprostřed vyhaslého kráteru pod vrcholkem Monte Cavo nedaleko Říma se blyští modravá hladina. Patří proslulému Albanskému jezeru, na jehož březích stojí letní papežská rezidence v Castel Gandolfo. Zdejší podzemí skrývá další skvost – nejdelší odvodňovací tunel starověku. Podle historika Tita Livia ho vybudovali Římané. Je to ale pravda?   Římští vojáci s obavami hledí k […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ten zázrak přišel a zase odešel
skutecnepribehy.cz
Ten zázrak přišel a zase odešel
Sedím sama a poslouchám, jak tikají hodiny. Ty mi daroval před lety můj Jarda. Každý pohyb ručičky mi připomíná, jak čas utíká. Jako mladá jsem se hodně natrápila. Moc jsem toužila po rodině, ale napřed jsem nemohla potkat toho správného muže, a když už jsem na něj narazila, zase jsem nemohla přijít do jiného stavu. Po
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
epochanacestach.cz
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
Až do 22. května 2026 se v pražském PVA EXPO PRAHA v Letňanech koná výstava Titanic – The Artifact Exhibition, která představuje stovky originálních artefaktů vyzvednutých z vraku legendární lodi. Díky autentickým exponátům a silným lidským příběhům zažijete historii Titaniku, legendárního parníku, který se v roce 1912 (15. 4. ve 2:20) potopil ke dnu Atlantiku.
Po exmanželovi zavrhla Spears i rodinu
nasehvezdy.cz
Po exmanželovi zavrhla Spears i rodinu
Zpěvačka Britney Spears (44) zřejmě zůstala nadobro osamělá jako kůl v plotě, jen se svými bláznivými videy na internetu. Na nich se vyhaslá popová královna vlní jako had, tu a tam odhalí obvázané ko
Blesky, vítr, turbulence: Pravda o létání v bouřkách
epochaplus.cz
Blesky, vítr, turbulence: Pravda o létání v bouřkách
Ve filmech to vypadá dramaticky: letadlo zmizí v temných mracích, kabina se otřásá a pasažéři propadají panice. Ve skutečnosti jsou podobné scénáře extrémně vzácné. Bouřka obvykle nepředstavuje mimořádné nebezpečí a ani turbulence neznamenají automaticky ohrožení bezpečnosti letu. Moderní dopravní letadla jsou konstruována tak, aby zvládla i velmi nepříznivé podmínky, a piloti dělají maximum pro to,
Lososová paštika
nejsemsama.cz
Lososová paštika
Uzený losos je delikatesa, rozhodně vyzkoušejte tuto paštiku-pomazánku. Její chuť je vynikající a hodí se báječně na jednohubky. Na 4 porce potřebujete: ✿ 100 g uzeného lososa kousky ✿ 200 g smetanového sýra či tvarohu ✿ sůl, pepř ✿ citronovou šťávu ✿ 1 lžíci kopru ✿ jarní cibulku ✿ čerstvé bylinky 1. Lososa nakrájejte nahrubo a vložte ho do vyšší misky. Přidejte
Kedlubnový krém s bramborami
tisicereceptu.cz
Kedlubnový krém s bramborami
Výborná krémová polévka pro zahřátí z brambor a kedlubny. Suroviny na 4 porce 300 g kedlubny 10 g másla 750 ml zeleninového vývaru 100 g brambor 250 ml sójového mléka 50 g jarní cibulky sů
Duchové Francie: Kdo straší v historických památkách?
enigmaplus.cz
Duchové Francie: Kdo straší v historických památkách?
Skvělé víno, gurmánská kuchyně a historické památky. To se většině lidí vybaví, když si představí Francii. A co třeba místa, která nahánějí husí kůži, kde se zjevují děsivé přízraky, neschopné nalézt
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Norqain Wild ONE Skeleton Chrono: extrémní lehkost, maximální výkon
iluxus.cz
Norqain Wild ONE Skeleton Chrono: extrémní lehkost, maximální výkon
Norqain posouvá hranice sportovních chronografů na novou úroveň. Model Wild ONE Skeleton Chrono není jen evolucí, ale radikálním krokem vpřed – hodinkami navrženými pro výkon, odolnost a absolutní svo
Když je jídlo skoro všelék
panidomu.cz
Když je jídlo skoro všelék
Máte v rodině sklon k vysokému krevnímu tlaku, revmatismu nebo potížím s cévami? K problémům s játry nebo ekzémem? To je jen krátký výčet nemocí, kde může být správný jídelníček skoro všelékem. Společným jmenovatelem těchto a desítek dalších chorob je prozánětlivý stav v těle. Asi už jste o něm slyšeli. Protizánětlivá dieta je totiž momentálně
Alexander Fleming: Muž, který dal světu penicilin! Ale nebyl sám
21stoleti.cz
Alexander Fleming: Muž, který dal světu penicilin! Ale nebyl sám
Objevení penicilinu je relativně známou kapitolou dějin lékařství. Nutno však podotknout, že ono objevení představuje jen část celého příběhu, který o fenoménu s názvem penicilin pojednává. A Alexande
Brouci se vracejí, rostliny váhají: co zůstává po invazním akátu
epochalnisvet.cz
Brouci se vracejí, rostliny váhají: co zůstává po invazním akátu
Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i na Zeměkouli. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století.   Problém představuje v chráněných
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz