30. 4. 1789: George Washington byl jmenován prvním prezidentem USA.    
Domů     Lednicko-valtický areál: Měl geniální architekt Lichtenštejnů plné zuby?
Lednicko-valtický areál: Měl geniální architekt Lichtenštejnů plné zuby?
3.2.2024
Janův hrad

Končiny kolem jihomoravské Lednice bývaly pusté a podmáčené. Lichtenštejnové ale měli dostatek peněz a také vizí, aby je proměnili v nejúžasnější komponovanou krajinu na celém evropském kontinentu.

Od chvíle, kdy se panství kolem vsi Lednice v roce 1322 ujímá rod Lichtenštejnů, začíná se okolní terén proměňovat. Přibývají rybníky a jejich okolí stále více připomíná spíše park než volnou přírodu.

Do tohoto prostředí zasazuje Hartmann II. z Lichtenštejna (1544–1585) na sklonku 16. století svůj renesanční zámek Lednice, který buduje na místě původní středověké vodní tvrze. To ale ještě není stavba, kterou tu lze vidět dnes.

O století později ji totiž nahrazuje barokní zámek s jízdárnou a už jen drobné úpravy pak v polovině 19. století Lichtenštejnům stačí, aby Lednici proměnili v luxusní reprezentační sídlo, kde si dává dostaveníčko evropská šlechta raději než ve Vídni.

Propojení s nedalekým zámkem Valtice dává vzniknout přírodnímu areálu o rozloze 300 km2, který nemá obdoby nejen v českých zemích, ale je považován za nejrozsáhlejší komponovanou krajinu v Evropě.

A jak už je zvykem doby, nemohou chybět ani romantické stavby, dotvářející charakter celé krajiny…

Minaret

Prvky orientální architektury jsou v módě, a tak Lichtenštejnové v letech 1797–1802 vybavují areál minaretem podle návrhu architekta Josefa Hardtmutha (1758–1816). Téměř 60 metrů vysoká štíhlá stavba ovšem vůbec nevzniká lehce.

Bažinaté podloží je třeba nejprve zpevnit, k čemuž poslouží 500 dubových sloupů, zapuštěných do terénu. Teprve na nich je pak možné minaret vztyčit.

Po překonání 302 schodů se návštěvníkům z jeho ochozů nabídne krásný výhled na romantická zákoutí v lužních lesích kolem Dyje.

Janův hrad

Architekt Jan Hardtmuth ještě nemá hotový minaret, ale hlavu už má plnou dalšího projektu. Bude se jmenovat Janův hrad neboli Janohrad, dostane podobu umělé romantické zříceniny a má být velkolepým komplexem určeným ke shromažďování panstva před honem.

Kníže Alois I. (1759–1805) nechá sice architekta projekt hodně zmenšit a zjednodušit, ale ani tak se dokončení nedočká. To se podaří až jeho nástupci Janu I. Josefovi z Lichtenštejna (1760–1836). V roce 1808 tak Janův hrad se čtyřmi nárožními věžemi poprvé otevírá své brány.

Dianin chrám

Architekt Josef Hardtmuth nemá u Lichtenštejnů vždy na růžích ustláno. Geniální stavitel si stále více stěžuje na neodborné zásahy do svých plánů. V roce 1812 z Lednice odchází a na rozloučenou píše knížeti rozhořčený dopis.

„Kdo jiný než Vaše Jasnost nese vinu, že mnoho tak nákladně provedených staveb je zčásti podrobováno velké kritice, zčásti slouží k nedobrému ohlasu pro stavebníka i stavitele?“ ptá se odvážně a vyjmenovává důvody své nespokojenosti.

Projekt velkorysého klasicistního loveckého zámečku, známého jako Dianin chrám, tak Hardtmuth sice vypracuje, ale o jeho realizaci se už musí postarat jeho nástupce ve funkci lednického stavebního ředitele, vídeňský architekt Josef Kornhäusel (1782–1860).

Apollonův chrám

Kornhäusel v roce 1819 na pahorku jižně od Mlýnského rybníka dokončuje své životní dílo –zámeček zvaný Apollonův chrám. Jméno dostává podle ústředního reliéfu zobrazujícího boha Apollona na slunečním voze, taženém čtyřspřežím.

Objekt, který se inspiruje slavnou vilou herečky a tanečnice Marie-Madeleine Guimardové (1743–1816) v Paříži, slouží k odpočinku a kratochvílím panstva a daleká vyhlídka ze střešní terasy je pozvánkou pro šlechtu i pro dnešní turisty.

Kaple sv. Huberta

Práce na zvelebování areálu pokračují půl století. Poslední a nejmladší stavbou se v roce 1855 stává kaple sv. Huberta, ukrytá uprostřed Bořího lesa. Tvůrci si dávají záležet na tom, aby vypadala mnohem starší, než ve skutečnosti je.

K tomu slouží nejen novogotický sloh, ale i falešné středověké kamenické značky, vyryté na použitých stavebních kamenech. To už ale historii areálu tvoří jiní aktéři než u předchozích staveb. Autorem projektu je vídeňský architekt Jiří Wingelmüller (1810–1848).

Realizace svého díla se však nedožije, stačí pouze vypracovat plány a zorganizovat náročné dopravení stavebního materiálu na místo.

Foto: wikipedia.org

Související články
reklama
Zajímavosti
Památník Viktora Emanuela: Římané ho překřtili na psací stroj
Věčným městem hlučí motory buldozerů a bagrů a staromilci skřípou zuby. K zemi padají vzácné památky, aby vytvořily prostor pro novou, monumentální stavbu. Dávná historie nedobrovolně ustupuje té novější. Sjednocení Itálie v roce 1861 je tak významnou událostí, že si v očích Římanů zaslouží nesmazatelné připomenutí. A protože prvním italským králem je Viktor Emanuel II. (1820–1878), řečený Otec […]
Hugo František ze Salmu se nebál průmyslové špionáže
Cestující, zesláblý kvůli nemoci, se nemůže ani pohnout a anglický celník od jeho prohlídky shovívavě upustí. Netuší, že pod rukávy a nohavicemi má mazaný pasažér omotané technické výkresy, podléhající přísnému utajení. Ve vídeňské knížecí rodině císařského komořího Karla Josefa ze Salm-Reifferscheidtu (1750–1838) mají smíšené pocity. Na apríla, 1. dubna 1776, sice kněžna Marie Františka z Auerspergu (1752–1791) […]
5 věhlasných lékařů českých králů: Uspěly by jejich zaručené recepty i dnes?
„Vezměte oškubanou slepici a vařte ji minimálně tři hodiny. Tohoto vývaru pak užívejte několik lžiček denně,“ poznamená lékař Albík z Uničova, když vidí, jak je Václav IV. zmožený a bez sil. Jeho rada se nemine účinkem a králi se okamžitě udělá lépe. Jsou nejen vážení, ale i pohádkově bohatí. Panovníci totiž za jejich schopnosti platí doslova […]
premium
Johann Strauss mladší se bál průvanu
Už za svého života byl tak slavný, že o něm hovořili jako o králi. Pokud mají valčíky své království, Johann Strauss mladší je v něm na věčné časy nezpochybnitelným panovníkem. Majitel vídeňského orchestru a skladatel Johann Strauss (1804–1849) má uměleckých genů na rozdávání. Hned tři jeho synové se vydávají na hudební dráhu. Nejmladší Eduard (1835–1916) i […]
Věda a vynálezy
Dobyl slovenský rodák svět svými tužkami?
Ve vzduchu poletují klobouky. „Penkala to dokáže!“ ozve se z rozjásaného davu, když se letoun slavného vynálezce odlepí od země. S vlastním strojem, dlouhým skoro 11 metrů, vzlétne jen o pár let později než bratři Wrightové. Ti jsou také jeho největším vzorem.  Když Eduard Penkala (1871–1922), rodák z Liptovského Mikuláše, v pouhých 50 letech umírá na zápal […]
Prskavkami Jakub I. oslavil svoje přežití
Pokouší se zkrotit oheň. Kallinikos z Heliopole pracuje na strašlivé zbrani, která má ničit nepřátelské lodě, a to i pod vodou! Jenže jeho experimenty se trochu zvrtnou. Místo speciální tekuté „bomby“ řecký architekt vynalezne prskající směs, ze které dnes mají radost děti i jejich rodiče.   S „výbušnou hlínou“ – směsí síry, ledku a dřevěného […]
Bell vyvíjel telefon s uchem mrtvoly
„Pane Watsone, přijďte sem, prosím,“ telefonuje šéf svému asistentovi do vedlejší místnosti. Na první pohled na tomto hovoru není nic výjimečného. Až na to, že je to úplně první telefonní hovor historie. Rodák ze skotského Edinburghu Alexander Graham Bell (1847–1922) má mnoho zájmů. Hraje na klavír, studuje jazyky, ale především ho fascinuje věda. Okouzlí ho […]
5 kuchyňských vynálezů: Vznikla mikrovlnka díky čokoládě?
Technik s údivem strčí ruku do kapsy a vytáhne ji umazanou od rozteklé čokolády. Jak se mohla tak najednou rozpustit? Ještě pár minut potrvá, než mu dojde, že právě objevil princip jednoho z dnes naprosto samozřejmých kuchyňských spotřebičů. Používáme je v našich kuchyních denně, ale víme vůbec, jak a kdy vznikly a kdo je pro svět objevil? […]
premium
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jarní menu restaurace Kampa Park vyzdvihuje chutě divoké přírody
iluxus.cz
Jarní menu restaurace Kampa Park vyzdvihuje chutě divoké přírody
Cukrový hrášek, chřest, smrže, jahody, rebarbora a zelené bylinky hlásí, že jaro je tu v plné parádě. Marek Raditsch, šéfkuchař restaurace Kampa Park, je v novém sezonním menu zkombinoval s divokým mo
Vymáčkněte to nejlepší z citronu
panidomu.cz
Vymáčkněte to nejlepší z citronu
Málokterá potravina má v domácnosti tolik různých využití. Citron dodá nejen chuť a aroma, ale také bělí, čistí a zahání obtížný hmyz.   Vybělí nehty Laky zanechávají na nehtech nepěkný barevný nádech, kterého se odlakovačem nedá zbavit. Naštěstí existuje jednoduchý prostředek, jak nehtům vrátit přirozený odstín, a tím je citronová koupel. Vymačkejte citronovou šťávu do
V Zoo Praha přišla na svět kriticky ohrožená „pavoučí opice“
21stoleti.cz
V Zoo Praha přišla na svět kriticky ohrožená „pavoučí opice“
Označení odkazující na osminohé tkalce získali tito tvorové díky hbitosti, s jakou se pohybují ve větvích stromů, a také pro chápavý ocas, evokující končetinu navíc. Řeč je o chápanech. Mládě kriticky
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
rezidenceonline.cz
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
Pokud váš trávník po zimě připomíná spíš flekatý koberec než lákavý zelený porost, není to náhoda. Jaro vždy nemilosrdně odhalí místa, kde plevel využil náskok, který získal ještě před začátkem sezóny. Dobrou zprávou je, že právě teď máte šanci změnit pravidla hry. Když půda volá o pomoc Důvod, proč se plevele na jaře chovají životaschopněji
Snaží se Hilmerová zachránit manželství?
nasehvezdy.cz
Snaží se Hilmerová zachránit manželství?
To jsou ale zvraty! Ještě před nedávnem se šuškalo, že herečka ze seriálu Odznak Vysočina Monika Hilmerová (51) nemá s manželem, choreografem Jarem Bekrem (53), slitování. Šířily se fámy o tom, že s
Přízrak v lese mi usiloval o život?
skutecnepribehy.cz
Přízrak v lese mi usiloval o život?
Vešla jsem do lesa, o kterém se říkalo, že v něm zahynula starší paní. Když jsem spatřila drobnou vetchou postavu, začala jsem se bát. Stalo se to, když mi bylo sedmnáct let. Byla jsem zrovna u babičky na chalupě v Podyjí. Nejraději jsem tam chodila do lesů, protože patří k těm nejkrásnějším, co znám. Ten rok jsem k babičce nejela v létě,
Jediná pravá poušť Evropy: Kde leží „náš“ Divoký západ?
epochaplus.cz
Jediná pravá poušť Evropy: Kde leží „náš“ Divoký západ?
Kdybychom ji měli k něčemu přirovnat, tak snad k nekonečným holým americkým pláním, po kterých někdo náhodně rozhází pár keřů, trsy trávy a růžově kvetoucí rostliny zvané limonky. Vítejte v Tabernas, místu, které nemá na našem kontinentu obdoby.   Přibližně 40 kilometrů na sever leží okouzlující malebná metropole Almería. Když však pojedete mezi pohoří Sierra de los Filabres
7 pravidel péče o barvené vlasy
nejsemsama.cz
7 pravidel péče o barvené vlasy
Znáte ten skvělý pocit, když máte čerstvě nabarvené vlasy a ty se krásně lesknou? Co dělat, aby ten efekt vydržel déle? Pro udržení perfektní, zářivé barvy je třeba dodržovat několik základních pravidel, protože barvené vlasy mohou nesprávnou péčí začít slábnout a křehnout. Poradíme vám, jak se o ně starat, aby byly stále krásné. 1) Správné mytí Při
Sedlácká bramboračka s houbami
tisicereceptu.cz
Sedlácká bramboračka s houbami
Klasická česká bramboračka je jídlo, kterým se nedá přejíst. Nejlepší je ze sušených hub, ale v sezoně ji klidně uvařte z hub čerstvých, které jste právě přinesli z lesa. Nemusí to být jen hříbky, pou
Emela ntouka: Zabíjí africké slony tvor z pravěku?
enigmaplus.cz
Emela ntouka: Zabíjí africké slony tvor z pravěku?
V mělkých vodách Konžské republiky, Kamerunu a Středoafrické republiky má podle místních legend žít další obojživelné monstrum. Říká se mu emela ntouka a jeho popis nápadně připomíná dávno vyhynulé ro
Bad Schandau nabízí hudební zážitek i pod vodou
epochanacestach.cz
Bad Schandau nabízí hudební zážitek i pod vodou
Není daleko a nabízí nevšední zážitek. Bad Schandau není jen půvabné lázeňské město, ale i místo překvapení. V místním bazénu si totiž můžete vychutnat koncert přímo ve vodě. Nádherně osvěžující místo leží jen 8 kilometrů od Hřenska a například z Prahy se tam dostanete vlakem za pouhé dvě hodiny. I proto je pravděpodobné, že v jeho bazénech se
Soluňská rotunda byla antickým chrámem, kostelem i mešitou
epochalnisvet.cz
Soluňská rotunda byla antickým chrámem, kostelem i mešitou
Je asi nejcennější a nejkrásnější římskou památkou ve městě. Současně patří k nejstarším křesťanským kostelům, které se v řecké Soluni dochovaly, a k unikátnosti Galeriovy rotundy přispívá také fakt, že nějakou dobu sloužila jako mešita.   Byla vybudována v Soluni na počátku 4. století. Neobvyklou stavbu na kruhovém půdorysu si objednal římský císař Galerius Valerius
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz